UČEBNICE

Sledování židovské problematiky a holocaustu v českých učebnicích považují Terezínská iniciativa, Institut Terezínské iniciativy a Židovské muzeum v Praze za jednu ze svých priorit. Veřejná kritika a diskuse o obsahu učebnic mj. přispěla k tomu, že se i v českých učebnicích obraz židovských dějin a holocaustu postupně vyjasňuje a v nových učebnicích se téma holocaustu, i když v omezené míře objevuje. 
 

Konečné řešení židovské otázky v učebnicích dějepisu 

Analýza vznikla kolem roku 2000
 

PROMÝŠLET DĚJEPIS V 21. STOLETÍ

UČEBNICE A HISTORICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ PRO 21. STOLETÍ

Editor: Jaroslav Najbert, Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2017, ISBN 978-80-87912-85-0 
Analýzu současného přístupu ke vzdělávání o holocaustu najdete v materiálech Učebnice a historické vzdělávání pro 21. století v kapitole Potenciál učebnic k rozvoji historického myšlení na příkladu holocaustu autorů Jaroslava Najberta a Terezie Vávrové.
 

SOUDOBÉ DĚJINY

Badatelská učebnice dějepisu pro 9. ročník

kolektiv autorů ÚSTR, Fraus 2022, ISBN 978-80-7489-617-0 

Anotace:  „Inovativní učebnice soudobých dějin, která svým badatelským přístupem představuje dějiny od konce první světové války až po události v 21. století v souvislostech, díky kterým se žáci s historií nejen seznámí, ale pochopí i její význam pro současnost. Nahlédnou do historie skrze zajímavá videa a naučí se přemýšlet o dějinách prostřednictvím analýzy fotografií a dobových dokumentů. Díky této badatelské práci se pro ně stane poznávání minulosti zajímavější a zábavnější.“  uvádí o učebnici nakladatel. MŠMT učebnici schválilo doložkou 26403/2021 ze dne 14.01.2022  
K učebnici patří Soudobé dějiny – příručka učitele badatelského dějepisu
Soudobé dějiny – badatelský pracovní sešit dějepisu pro 9. ročník

„Čím se badatelská učebnice liší od ostatních?
- Umožňuje žákům formovat jejich pohled na minulost, jejíž obrazy nás obklopují - v názvech ulic, v místech, kam jezdíme, v knihách i počítačových hrách.
- Tvořivé úkoly jsou založeny na interpretaci a analýze zdrojů - historických pramenů nebo odborných názorů.
- Díky hybriditě (propojení tištěné učebnice s digitálními materiály) získají žáci prostřednictvím kódů přístup k zajímavým online cvičením z aplikace HistoryLab a k videím na Škole s nadhledem. „

Učebnice byla v rámci soutěže BELMA 2022 vyhlášena druhou nejlepší evropskou učebnicí roku.

Obsah vyjádření Ministerstva školství k podnětům nového vedení ÚSTR k obsahu a formě učebnice a podnětu Ing. Klímy ke kapitole věnované vzdělávání o holocaustu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Odbor základního, předškolního a speciální vzdělávání

Číslo jednací: MSMT-20296/2023-5
Datum září 2023

Podnět: ÚSTR k učebnici Soudobé dějiny

Vážený pane jednateli,
rád bych Vás informoval, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy obdrželo dne 28.7.2023 podnět Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) k učebnici „Soudobé dějiny“ autora J. Pinkase, která vyšla ve Vašem nakladatelství a byla jí dne 14. ledna 2022 udělena schvalovací doložka MŠMT. Podnět obsahoval obecné i konkrétní výhrady k této učebnici.

Po obdržení tohoto podnětu jsme zadali zpracování posudku k této učebnici Národnímu pedagogickému institutu ČR a na základě všech podkladů jsme dospěli k závěru, že není důvod této učebnici odnímat schvalovací doložku, neboť je v souladu se vzdělávacími cíli školského zákona a také v souladu s platným Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Neshledali jsme v učebních materiálech závažné chyby a domníváme se, že výhrady ÚSTR pramení spíše z nepochopení či přímo nepřijetí metodologického východiska učebnice. Podrobné vyjádření bylo zasláno řediteli ÚSTR v těchto dnech.

Badatelská metoda se v českém vzdělávacím prostředí postupně etabluje a dalo se tedy předpokládat, že
publikace vyvolají diskusi nejen v odborné, ale i v laické veřejnosti. Zmiňovaná učebnice vyšla jako první
z plánované badatelské řady a stala se určitým mezníkem v proměně tradiční (a často kritizované) české dějepisné výuky. Debata o novém stylu učebnic se rozvinula až s poměrně velkým odstupem od vydání učebnice a vyjadřují se k ní ve větší míře historici než didaktici dějepisu či praktičtí učitelé.

Součástí podnětu byl rovněž nesouhlas Ing. Klímy s didaktickým zpracováním tématu holocaust, který vnímáme spíše jako názorový rozpor různých didaktických přístupů a metod než vyloženě chybné zpracování.

S ohledem na výše uvedené doporučujeme, aby v novém vydání učebnice, případně při vydání jiné učebnice, která je zpracována dle podobného konceptu, bylo v učebnici, pracovním sešitu, a především metodické příručce pro učitele důkladněji vysvětleno použití kontroverzních obrazů/zdrojů a učitelům byla doplněna návodná cesta, jak učit žáky takové zdroje kriticky hodnotit a interpretovat.

Obdrželi jsme od ÚSTR mimo obecné výhrady rovněž konkrétní výčet chyb v učebnici. Po jejich posouzení jsme dospěli k závěru, že je v naprosté většině nelze považovat za faktografické ani pedagogické pochybení, jedná se spíše o odlišné interpretace vybraných dějinných událostí, jiné náhledy na věc a občas i vytrhávání vět z kontextu. Některé nepřesnosti v textu doporučujeme v dalším vydání učebnice „Soudobé dějiny“ odstranit. Konkrétně se jedná o:

• s. 43: chybný název odbojové organizace: Ústřední výbor odboje domácího (mělo by být Ústřední vedení odboje domácího);
• s. 48: Tzv. cikánské tábory v Letech u Písku a Hodoníně u Kunštátu „spravovaly české úřady“ – vyjádření není zcela přesné, tábory od jisté doby podléhaly okupační správě;
• s. 88: „Každá škola měla a má povinnost vést školní kroniku.“ – od počátku devadesátých let 20. století již není vedení školní kroniky povinností;
• s. 89: „/Disidenti/ Tvořili pestré společenství, jehož součástí byli reformní komunisté, nekomunisté, katolíci, ale i nonkonformní »máničky«“. Tento výrok by mohl být zavádějící a vést k domněnce, že se z věřících aktivně v disentu projevovali pouze katolíci, a ne zástupci jiných církví.

Věříme, že podrobnější vysvětlení toho, jak pracovat s učebnicí založenou na badatelském konceptu, napomůže eliminovat případné kritické ohlasy. Moderní dějiny jsou vděčným předmětem zájmu mediálního světa, jejich interpretace je stále živá, mnoho témat je zde velmi citlivých a vyvolávajících emoce, a proto i výběr učiva nebyl pro autory učebnice jednoduchý. Domníváme se, že pojetí učebnice následuje moderní trendy v dějepisném vzdělávání (badatelsky orientovaná výuka, koncepty historického myšlení) a je v souladu s východisky pro velkou revizi rámcových vzdělávacích programů, která je mimo jiné zaměřena na odklon od čisté faktografie.

S pozdravem

PaedDr. Michal Černý
ředitel odboru základního, předškolního
a speciálního vzdělávání