Dne 30. května 2002 vynesl Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudek nad šestnáctiletými mladíky Tomášem Rybníčkem a Stanislavem Karáskem (studentem dopravní průmyslovky), kteří se loni v září podíleli na zdemolování náhrobků židovského hřbitova v Uhříněvsi (do r. 1974 samostatné město, dnes součást Prahy). Soud je uznal vinnými z trestných činů s rasovým podtextem: trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů, trestného činu výtržnictví, návodu k výtržnictví a poškozování cizí věci.
Odsouzení byli členy sedmičlenné party, stíhání ostatních pěti vandalů a neonacistů ale policie odložila, protože jim bylo teprve 14 až 15 let. Jak prokázalo vyšetřování, mladíci se sešli už s úmyslem na hřbitově rozbíjet, cestou provolávali nacistická hesla a hajlovali, na hřbitově volali Juden Mord
, Smrt Židům, a další vulgarity na adresu Židů a zpívali píseň s textem: Židi netlačte se, plynu máme dost...
Kácení a rozbíjení náhrobků jako by jim symbolicky nahrazovalo zabíjení. Pro akci se vyzdobili nacistickými a fašistickými symboly. Všechno své počínání si nahrávali na video, záznam - pořídil ho organizátor celé akce Rybníček - však usvědčoval z konkrétních činů jen nezletilé účastníky pogromu, kteří se také přiznali, nikoli obžalované.
Rybníčkovi a Karáskovi hrozil trest vězení šest měsíců až dva a půl roku, vyvázli však s alternativními tresty obecně prospěšných prací 300 hodin (Karásek) a 400 hodin (Rybníček). Státní zástupkyně označila v závěrečné řeči chování mladíků za společensky vysoce nebezpečné, s rozsudkem ale byla podle informace Lidových novin (31.5.) spokojena. Myslím, že trest, který byl uložen, je z hlediska výchovného pro mladistvé tím nejlepším,
řekla po jednání.
Trest považuje za přiměřený i předseda Židovské obce v Praze Tomáš Jelínek, podle jeho názoru je ho však třeba doplnit veřejnou omluvou: Nebyl to jen vandalský čin, ale i morální újma obětem holocaustu.
Nejde jen o trest, ale o to, aby jeho součástí bylo i pochopení hloubky jejich činu
. Podle Jelínka mladí vandalové a neonacisté nemají základní povědomí o významu a historii místa, které tak poničili.
Podle znaleckého odhadu sedmičlenná parta, po níž na hřbitově zůstalo poražených 58 náhrobků, způsobila židovské obci škodu za více než 190 000 Kč. Protože se nepodařilo prokázat, že se obvinění na devastaci náhrobků podíleli, musí se společnost Matana, která hřbitov spravuje, se svým nárokem na náhradu škody obrátit na občanskoprávní řízení. Případ oživil v laické i odborné veřejnosti debatu o tom, jak řešit narůstající delikvenci mladistvých: většina odborníků odmítá ochrannou výchovu v pasťácích
jako neúčinnou, jednou z možností jsou alternativní tresty udělované zvláštními soudy pro mladistvé. (K problematice se vrátíme v některém z příštích čísel.)