|
V něm. pramenech Triesch. Město na Moravě, 115 km JV od Prahy, 17 km JZ od okr. města Jihlavy. Pravděpodobně od 13. stol. byla T. městečkem, na město byla povýšena r. 1901. |
Je možné, že se ž. rodiny usazovaly v T. už v 1. pol. 15. stol. (po vypovězení z Jihlavy), ale nejstarší dochovaný doklad o ž. osídlení pochází až z 1. pol. 17. stol. R. 1671 se do T. přistěhovalo 8 rodin vypuzených z Vídně, r. 1679 tu žilo už 14 rodin a zřejmě existovala ŽO. Během 18. stol. počet ž. obyvatel značně vzrostl: od konce 18. stol. směly v T. bydlet 102 povolené rodiny (ve skutečnosti jich bylo víc, např. 122 rodin r. 1789). R. 1830 zde žilo 750 osob ž. vyznání, r. 1848 to bylo 621 osob (14 % obyvatel), r. 1900 už jen 169 osob (3 %), r. 1930 pouze 64 osob. Rabín byl v T. do r. 1922. Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.
V 18. a 19. stol. působilo v T. několik rabínů - autorů teologických spisů. Narodil se zde rabín Wolf ben Löw Lichtenstadt (zemř. 1827), autor díla Kedušat Jisrael. Do r. 1848 byla v T. činná ješiva.
Ž. čtvrť tvořila SZ část městského jádra: dnešní nám. Svobody s ulicí vedoucí k nádraží a uličky vybíhající z nich k Z. Zřízena jako ghetto nejpozději ve 2. pol. 17. stol. R. 1837 se skládala ze 77 domů. Mnoho pův. budov (v přestavbách po požáru z r. 1824) dochováno.
Synagoga na nám. Svobody, v J části býv. ghetta, Z od hlav. náměstí. Není známo, jde-li o přestavbu starší syn. (zničené r. 1824 požárem), nebo o novostavbu z r. 1825. Klasicistní průčelí s podloubím (jediná syn. s podloubím na čs. území), klenutý sál se štukovou výzdobou. Bohoslužby do 2. svět. války, od r. 1957 budova využita jako sbor církve čs. husitské (vnitřní zařízení se nedochovalo).
Hřbitov 1 500 m JJZ od synagogy, při silnici do Hodic. Založen snad v 17. stol., rozšířen r. 1736 a ve 2. pol. 19. stol. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1705, pohřby do 2. svět. války. Cenný hřb. s náhrobky barokního a klasicistního typu. R. 1981 byl hřb. opraven.