V souvislosti s každoroční Terezínskou tryznou, která se konala 21.5. za přítomnosti prezidenta Václava Havla a zástupců vlády, parlamentu a dalších institucí, uspořádala FŽOv ČR tiskovou konferenci. Její první část byla věnována případu Antona Mallotha, bývalého dozorce terezínské Malé pevnosti a příslušníka SS. Tento válečný zločinec, který má na svědomí ubití mnoha terezínských vězňů, žije dobře zaopatřen v domově důchodců v Pullachu u Mnichova. Státní zastupitelství v Dortmundu opakovaně rozhodlo (naposled v r. 1999) o zastavení trestního stíhání. V současné době je spis, shromážděný německými vyšetřovateli posuzován Státním zastupitelstvím v Ústí nad Labem. Jak informoval státní zástupce JUDr. Jan Jakovec, který se případem zabývá, rozhodne jeho úřad v blízké době, zda shromážděný materiál umožní, aby byl Anton Malloth obžalován před českým soudem. Nezávisle na tom probíhá v Německu na základě výpovědi svědka, který se nedávno přihlásil, vyšetřování konkrétní vraždy, které se podle tohoto svědectví Malloth dopustil. Uzná-li příslušné státní zastupitelství výpověď svědka za dostatečně průkaznou, může dosud nepotrestaný válečný zločinec stanout i před německým soudem. FŽO se už několik let snaží napomoci tomu, aby se Malloth ze svých činů zodpovídal před soudem.
V druhé části tiskové konference informovali zástupci FŽO novináře o faktu, že Ministerstvo obrany ČR, Česká správa sociálního zabezpečení i české soudy stále neuznávají dvě skupiny obětí holocaustu za politické vězně podle zákona č. 255/46 Sb. První skupinu tvoří oběti, které se musely ukrývat před likvidací z důvodů rasové nebo náboženské perzekuce, druhou ti dnešní občané ČR, kteří byli na území tehdejšího fašistického Slovenského štátu a Maďarska internováni z rasových důvodů ve zvláštních vojenských táborech. Jako důvod svého přístupu uvádělo v minulosti MO ČR skutečnost, že Slovenská republika neuznává uvedené dvě skupiny za politické vězně. V současné době však Slovenská republika tuto praxi změnila a zákonem 305/99 Sb. z 3.11.1999 o zmírnění některých křivd byly obě skupiny za politické vězně uznány. FŽO v ČR považuje dlouhodobý negativní přístup orgánů ČR k tomuto problému za neudržitelný. Na tiskové konferenci, které se zúčastnili i zástupci takto postižených skupin, bylo konstatováno, že se urychleným odstraněním těchto křivd nabízí jedna z posledních možností, jak odstranit nespravedlivou diskriminaci.