Svobodní zednáři, židozednáři

Židozednářství je termín, který vytváří přímou vazbu mezi Židy a spolkem Svobodných zednářů. Toto spojení má za úkol vybudovat iluzi o působení tajné organizace Židů po celém světě. V protižidovských projevech nabývá vztah mezi Židy a zednáři různých podob, od zásadního vlivu Židů na aktivitu spolku až po jejich úplné ztotožnění. Hlavním argumentem pro platnost této konstrukce slouží autentický historický dokument - kniha Protokoly sionských můdrců, přestože již bylo několikrát prokázáno, že se jedná o podvodný a vymyšlený materiál, a byly odhaleny okolnosti jeho vzniku. Cílem židovské tajné organizace, jak prý dokládají Protokoly, má být převzetí vlády nad celým světem. K tomuto účelu dle antisemitů využívají nejrůznější metody a prostředky. Záměrem těchto protižidovských výpadů je obvinit židozednáře, že mohou za vše zlé na celém světě, a ospravedlnit užití násilí proti Židům.

Vznik a historický vývoj pojmu

Zrod spolku Svobodných zednářů sahá do prvních let 18. století, kdy se v Londýně ustanovil jako neveřejné volné sdružení lidí. Je charakterizován jako nezávislý zasvěcovací řád filozofické a filantropické povahy, jež věří ve zdokonalitelnost člověka a v lidskou vzájemnost. Klade si za cíl pracovat na duchovním a sociálním zdokonalování lidstva a na povznesení jeho hmotné i mravní úrovně. Řídí se zásadami vzájemné snášenlivosti a úcty k druhému i k sobě samému a naprosté svobody svědomí. Hlásí se k ideálům svobody, rovnosti a bratrství.¹ Celý spolek podporuje pokrok, demokracii, toleranci, svobodu názoru, svědomí a vyznání. Sdružuje nejen vzdělance nejrůznějšího náboženského vyznání, ale zůstává otevřen každému, kdo je přesvědčen o jeho hodnotách. Samotnou organizaci tvoří systém tzv. lóží, které působí v jednotlivých státních útvarech. V Čechách působí tzv. Veliká zednářská lóže ČR. Jejím velmistrem je v současnosti Jan Brousek. Tato velkolóže sdružuje 23 lóží, které mají dohromady okolo 600 členů V minulosti mezi zednáře patřili např. prezident E. Beneš nebo M. R. Štefánik.

Je ovšem nutné zdůraznit, že se řád snaží pracovat neveřejně, a proto není lehké získávat pravdivé a ověřené informace o dění v uzavřeném kruhu zednářů. Proto byl již od svého založení řád démonizován a spojován s tajemnými rituály hraničícími s magií a satanismem. Právě tato neveřejnost a tajemnost jeho působení umožnila antisemitům vytvořit představu spojení spolku s Židy. Té napomohl i pamflet a podvodný dokument Protokolů sionských mudrců, který prý potvrzuje existenci tajného spolku světového židovstva a usvědčuje ho ze snahy o supervládu. K propojení nebo splynutí tajného zednářského sdružení s údajnou tajnou židovskou organizací je již krůček, který dělají právě antisemité. Na základě takto vykonstruované reality připisují židozednářské organizaci v podstatě neomezený vliv na světové dění a obviňují Židy, že využívají všechny možné prostředky k tomu, aby zlikvidovali zbytky odporu, a tak definitivně ovládli svět.

Používání pojmu v současnosti

V protižidovských projevech, které pocházejí především z řad náboženských fanatiků katolické církve, tak židozednáři stojí za myšlenkami liberalismu a komunismu a jejich uvedení do praxe. Tyto vnucené židozednářské ideje pak mají jediný úkol: rozvrátit tradiční společenské vazby, které byly vybudovány katolickou církví, a tím ji zničit. Důraz na svobodu nebo sociální spravedlnost je v očích náboženských fundamentalistů pouze židozednářskou snahou vyvolat anarchii nebo občanskou válku. Zároveň tak činí židozednářskou organizaci přímo odpovědnou za jejich negativní dopady, popř. zločiny. Nedílnou součástí těchto tezí je i obhajoba fašistických režimů, jež v minulosti vládly s podporou katolické církve (např. generála Franca ve Španělsku) nebo pravicových diktátorských vlád vojenského charakteru (např. generála Pinocheta v Chile). Přestože tyto totalitní režimy mají na svědomí tisíce obětí, jsou dávány za vzor a ideál. V těchto protižidovských útocích navazují na klerofašistickou rétoriku, která byla živá v první polovině 20. století.

Podobná obvinění se objevují na adresu židozednářů také ve skupinách příznivců krajní pravice a neonacismu. Zásadní roli v nich ovšem hraje tzv. rasová teorie o nadřazenosti árijské rasy a nacionalismus. V neonacistickém podání tudíž nejsou Židé osočováni ze snahy rozvrátit katolickou církev, ale z úmyslu vymýtit bílou rasu nebo jednotlivé národy. K tomuto záměru se snaží využít nejrůznější mezinárodní organizace, jež mají údajně ve své moci (např. Evropskou Unii, Organizaci spojených národů, NATO apod.). V této souvislosti pak neonacisté otevřeně obhajují politiku nacistického Německa, protože si jako jediná uvědomovala nebezpečí plynoucí z židozednářského spiknutí. V rámci nutné obrany před židobolševiky na Východě a židoliberály na Západě tak v podstatě schvalují jak zabíjení politických oponentů, Protektorát Čechy a Morava a rozpoutání 2. světové války, tak genocidu Židů a Romů, kterou se snaží zdiskreditovat a zpochybnit (viz Popírání holocaustu).

Ruku v ruce s obviněními, že liberální demokracie a státní socialismus jsou údajnými nástroji židozednářského spiknutí jdou i další osočení všemocné židozednářské organizace. V těchto protižidovských výpadech židozednáři, aby upevnili svoji moc a ujali se úplné světovlády, prý mají rozhodující vliv na vlády všech zemí, v nichž žijí (ZOG), nebo jsou sami ve vrcholných politických pozicích (viz Obviňování Židů z ovlivňování politiky), mají v rukou sdělovací prostředky (viz Obviňování Židů z manipulace médii), rozvratně působí v kulturní oblasti, manipulují a ovládají jiná náboženství, stojí za teroristickými útoky (viz Židé jako bezpečnostní riziko, Obviňování Židů z ovlivňování teroristických útoků 11. září 2001), snaží se přivodit kulturní a morální rozklad západní civilizace tím, že záměrně šíří konzumní styl života, nebo ji v neposlední řadě přivodit zkázu v ekonomice (viz Obviňování Židů z rozkrádání) - opět i prostřednictvím mezinárodních organizací (např. Mezinárodní měnový fond, Světová banka atd.).

Všechna tato obvinění jsou naprosto neopodstatněná, nepodložená a zůstávají v rovině spekulace nebo fantazírování. Jejich cílem je vyvolat pocit, že existuje vyšší síla - tajné spiknutí židozednářů, kteří mají v rukou veškeré světové dění, a všichni ostatní jsou jen poslušné hloupé ovečky. V důsledku mají vyvolat protižidovské nálady, jež by vedly k tradičnímu záměru všech antisemitů - vyhnat nebo zničit Židy, a zároveň mají ospravedlnit případné použití násilí k dosažení tohoto cíle.

S nově vzniklými skutečnostmi, které vnímají antisemité výhradně negativně, vznikají nová a nová obvinění židozednářů. Mezi ně patří obvinění ze šíření multikulturalismu, ekonomická krize údajně vyvolaná americkými židozednáři, aby mohli financovat Izrael v blízkovýchodním konfliktu a další. Na českých internetových stránkách s krajně pravicovým zaměřením se můžeme setkat také s náhradními výrazy typu sionističtí zednáři.

Možné protiargumenty

Jelikož dokument Protokoly židovských mudrců, který měl usvědčit Židy z tajného spiknutí, byl odhalen jako podvod a nikdy se věrohodně neprokázala vazba mezi spolkem Svobodných zednářů a Židy, je již samotné užívání pojmu židozednářství znakem antisemitismu.