Svědectví pamětníků

Vzorová hodina

Úvod

Pro studenty je těžké krutost holocaustu pochopit. Jak je možné, že lidé dokáží páchat taková zvěrstva na jiných lidských bytostech? Jak je možné, že někteří dokázali tuto hrůzu přežít a neztratit víru? Holocaust bude studentům připadat velmi vzdálený jejich vlastnímu životu a zkušenostem. Proto je důležité dát historii konkrétní tvář. V tomto modulu se studenti blíže seznámí s konkrétní osobou nebo rodinou.

Pokyny

Základní materiály:

Tento modul využívá vzpomínky pamětníků uveřejněné na těchto internetových stránkách, a to především v sekci Vzpomínky. Některé vzpomínky byly též převzaty z Židovské ročenky.

Délka modulu:

2 vyučovací hodiny (plus domácí příprava).

Potřebné materiály:

Přístup na Internet, vytisknutá mapa Evropy (s hranicemi z roku 1938), papír a psací potřeby.

Aktivity

Krok 1:

Rozdělíme třídu do čtyřčlenných skupin. Každá skupina si přečte jednu vzpomínku podle výběru učitele (text by neměl být příliš dlouhý - učitel může text vzpomínky pro studenty zkrátit). Studenti čtou text individuálně.

Krok 2:

Studenti odpoví sami za sebe na následující otázky a své odpovědi zapíší:

  • Co je na příběhu nejvíce zaujalo?

  • Jaký měli pocit, když příběh četli?

  • Jaké dvě otázky by chtěli této osobě položit?

Krok 3:

Studenti odpovědi na tyto otázky prodiskutují ve skupině.

Krok 4:

Studenti dostanou mapu Evropy. Najdou a označí město nebo vesnici, kde se jejich pamětník narodil (nebo kde strávil většinu svého mládí). Poté se studenti pokusí získat nějaké historické informace o daném místě. Na Internetu a v literatuře vyhledají údaje o místní židovské komunitě (obvyklé profese v daném místě, kulturní spolky, školy apod.).

Základní informace o židovských komunitách v českých zemích lze nalézt v: Internetové stránky:

  • Fiedler, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě (Jewish Heritage Sites in Bohemia and Moravia). Praha: Sefer, 1992. 200 s.

  • Gold, Hugo. Židé a židovské obce v Čechách v minulosti a přítomnosti. Brno - Praha: Židovské nakladatelství, 1934.

  • Gold, Hugo. Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Brünn: Jüdischer Verlag, 1929. 15 s.

(Aby ušetřil čas, může učitel pro studenty vybrat knihy a internetové stránky předem a může je vytisknout, respektive okopírovat.) Pomocí těchto informací se studenti pokusí rekonstruovat život svých pamětníků před válkou. Napíší na toto téma krátkou esej (maximálně 1500 slov).

Krok 5:

Každá skupina krátce ostatním představí, jak asi vypadal život jejich pamětníka před válkou.

Krok 6:

Studenti se vrátí do skupin. Každá skupina zjistí informace o táborech, ve kterých byl jejich pamětník vězněn, nebo o cestě, kterou utíkal. Tábory nebo cestu zaznačí na mapě. Velkou část těchto informací najdou studenti přímo na těchto internetových stránkách.

Krok 7:

Učitel položí třídě následující otázku: Proč se většina pronásledovaných lidí nepodařilo uniknout před nacistickým terorem? Odpovědi studentů učitel napíše na tabuli. Doufejme, že se mezi nimi vyskytnou i tyto názory:

  • důsledný postup nacistů

  • nebezpečí odhalení ukrývaných osob

  • země mimo okupovanou zónu přijímaly jen omezený počet uprchlíků

  • vliv propagandy a antisemitismu

  • kolaborace

  • lhostejnost společnosti

  • politika teroru vůči jednotlivcům a skupinám, které pomáhaly Židům

Učitel vybídne studenty k diskusi o odlišných reakcích pronásledových, jak se s nimi setkali v jednotlivých svědectvích. Tímto způsobem by měli studenti pochopit, že příslušníci pronásledovaných menšin se často zoufale snažili uprchnout z území pod vládou nacistů, a zachránit tak sebe i své rodiny. Diskuse by také měla popřít rozšířený názor, že se Židé nepokoušeli nebezpečí vzdorovat, nýbrž šli jako ovce na porážku.

Krok 8:

Každý student napíše pamětní projev, báseň nebo nakreslí obrázek připomínající zaniklá společenství.