|
Okresní město v Čechách, 95 km JJZ od Prahy. Už na počátku 14. stol. byly S. městem. Jižní předměstí Bezděkov (v němž žilo ž. obyvatelstvo) bylo povýšeno na město r. 1869 a přejmenováno na Nové Strakonice. Obě města byla sloučena r. 1920. |
Žid. osídlení je doloženo kolem roku 1499. ŽO v Bezděkově existovala snad už v 17. stol. R. 1724 žilo v B. 12 ž. rodin (58 osob) a doložena je modlitebna, před polovinou 19. stol. zde žilo asi 25 rodin. (Ve vlastním městě Strakonicích směl být ve feudální době jen jeden ž. dům, pravděpodobně s jednou ž. rodinou.) R. 1878 žilo ve S. a Nových S. 95 ž. rodin, r. 1890 to bylo 326 osob ž. vyznání (4 % obyvatel), r. 1930 už jen 95 osob (1 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.
Ž. podnikatelé stáli u zrodu pověstné strakonické výroby fezů. První továrnu na fezy tu založil r. 1811 Wolf Fürth.
Ze S. pocházeli: biochemik a fyziolog Otto von Fürth (1867-1938 Vídeň), ředitel milánské konzervatoře Ricardo Pick-Mangiagalli (1882-1949 Milán) a americký spisovatel a žurnalista Owen Elford (1894, žije v USA).
Ž. čtvrť bývala v předměstí Bezděkově (Nových Strakonicích), V a JV od hradu, po obou březích říčky Volyňky. Existovala snad už v 16. stol., před polovinou 19. stol. zde bylo asi 20 ž. domů. Většina domů (na V břehu Volyňky) zbořena spolu se synagogou a obecním domem v letech 1970-76.
Nejstarší doložená modlitebna shořela r. 1741. - Stará synagoga, která ji nahradila, se zřítila r. 1858. - Nová synagoga postavena r. 1860 na místě staré syn., na V okraji ž. čtvrtě. Bohoslužby do 2. světové války, od r. 1951 využita jako sbor církve čs. husitské, r. 1976 zbořena. Na jejím místě je volný prostor.
Hřbitov 1 600 m JZZ od hradu, J od silnice do Drachkova. Neznámého stáří, existoval snad už kolem r. 1700. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1736, pohřby i po 2. svět. válce. Dobře zachovalý hřb. s náhrobky barokního a klasicistního typu.
Židovské spolky a náboženské obce v okolí:
Lažany
též: Enisovy Lažany
12 km S, modlitebna doložena v 19. stol.
Osek
též: Wossek
8 km SV, synagoga z r. 1817 zbořena r. 1980, ž. ulička, hřbitov z 1. pol. 19. stol., narodil se zde otec a pohřbeni jsou zde dědeček a babička spisovatele Franze Kafky.