Také na území Slovenské republiky bývalo mnoho ŽO. Židé zde pobývali už v dobách římské říše, ŽO jsou doloženy od 13. stol., r. 1930 žilo na Slovensku 136 737 osob ž. vyznání. Ž. obyvatelstvo se významně podílelo i na osvobození od fašismu: ž. bojovníci tvořili téměř 10 % členů partyzánských oddílů a 12 % všech padlých partyzánů.
Ve slovenských městech a vesnicích se dochovaly synagógy, budovy bývalých ješiv, hřbitovy s historickými náhrobky a další ž. památky. Zvláště cennými architektonickými díly jsou některé synagógy z 20. stol.: např. v Trenčíně (1911, arch. Fuchs a Migrai), Lučenci (1925, arch. L. Baumhorn), Košicích (dvě synagógy z r. 1927, arch. L. Kozma a L. Oelschläger) a Žilině (1933-34, arch. P. Behrens).
Ze slovenských ŽO vzešlo mnoho významných osobností: např. cestovatel, orientalista a filolog Armin Vámbéry (1832 Dunajská Streda-1913 Budapešť), zakladatel předního berlínského nakladatelství Samuel Fischer (1859 Liptovský Mikuláš-1934 Berlín), předsedkyně Světového svazu ž. žen Rebeka Bettelheimová-Kohutová (1864 Košice1951 New York), vrchní rabín Britského společenství národů Josef Hermann Hertz (1872 Zemplínska Široká-1946 Londýn), klavírista a zakladatel telavivské hudební akademie Leo Kestenberg (1882 Ružomberok-1962 Tel Aviv), známý malíř Jacob Bauernfreund-Bornfriend (1904 Zborov-1976 Londýn), básník a prozaik Hermann Adler (1911 Sládkovičovo), přední izraelský výtvarník Šraga Weill (1918 Nitra), hud. skladatel Štěpán Lucký (1919 Žilina), argentinský sochař Fernando Falik (1924 Košice), filmový režisér Juraj Herz (1934 Kežmarok). Ze Slovenska pocházeli také předkové něm. básníka Heinricha Heineho.
V tomto stručném průvodci, který se zabývá jen územím českých zemí, samozřejmě nelze podat soustavnější přehled ž. památek na Slovensku. Přesto však chceme aspoň na příkladu hlavního města Bratislavy naznačit, jak stará je historie slovenských ŽO a jaké bohatství památek mohou návštěvníci na Slovensku najít.