|
Dříve též Rozlezlé Třebčice, v něm. pramenech Weiten-Trebetitsch. Ves v Čechách, 80 km SZZ od Prahy, 20 km J od okr. města Chomutova. |
Ž. osídlení je doloženo před r. 1618. R. 1724 žilo ve vsi 12 ž. rodin (50 osob) a existovala modlitebna i synagoga, před polovinou 19. stol. tu žilo 57 rodin (asi 400 osob, tj. téměř 60 % obyvatel). Později se ŽO vylidňovala: r. 1890 zde bydlelo 38 rodin (208 osob, 29 %), r. 1900 už jen 32 osob ž. vyznání (5 %), r. 1930 pouze 5 osob. ŽNO byla r. 1929 připojena k ŽNO Podbořany.
Ž. čtvrť zaujímala celou S stranu návsi a prostor dále k S. Jejím jádrem bylo původní vesnické ghetto, vystavěné pravděpodobně v 1. pol. 18. stol.: pozoruhodný urbanistický celek na SV okraji návsi, složený z několika domovních bloků oddělených uličkami. Domky byly pův. přízemní, v 19. stol. zvýšeny o patro. R. 1843 už ž. rodiny obývaly polovinu všech domů ve vsi, především v její S části. Většina domů dochována.
Zbytek synagogy uprostřed pův. ghetta, 20 m S od návsi. Budova postavena r. 1848 na místě starší synagogy (snad z 18. stol.). Bohoslužby snad do r. 1929. Po r. 1935 horní část syn. zbořena: ponechány jen obvodové zdi přízemí se zazděnými vchody v Z průčelí, vnitřní prostory budovy využity jako dvorek.
Hřbitov 1 km V od synagogy, v polích, na S svažitém břehu potoka. Údajně založen v 15. stol., doložen v 1. pol. 18. stol., pohřby snad do nacist. okupace. Náhrobky barokního a klasicistního typu (moderní náhrobky odvezeny nacisty).
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Bílence
též: Bielenz, Billentz
17 km SSV, zbytek ž. čtvrti, synagoga z 1. pol. 19. stol. adaptovaná na obytný dům, malý zbytek hřbitova z 1. pol. 19. stol., zničeného nacisty.
Blšany
též: Flöhau
Městečko 9 km JV, modlitebna doložena v 18.-20. stol.
Čeradice
8 km SV, zbytek ž. čtvti s malou synagogou přestavěnou na obytný domek, zbytek hřbitova snad z 1. pol. 19. stol.
Hořenice
též: Hořenec, Horschenz
16 km SSV, synagoga z r. 1839 zbořena kolem 1. svět. války, urbanisticky cenné vesnické ghetto, malý zbytek hřbitova neznámého stáří, zničeného nacisty, s hromadným hrobem vězňů - obětí pochodu smrti na jaře 1945, rodiště rakouského právníka a politika Julia Ofnera (1845-1924 Vídeň).
Chomutov
Komotau
Město 20 km S, synagoga z r. 1876 zbořena nacisty, hřbitov z r. 1892, rodiště něm. píšícího básníka Maxe Fleischera (1880-1941 konc. tábor) a jeho bratra, prozaika a dramatika Viktora Fleischera (1882-1951 Jihoafr. republika).
Jirkov
též: Görkau
Město 24 km SSV, zbytek malého ghetta, synagoga snad z r. 1865 využitá jako skladiště.
Kadaň
též: Kaaden
Město 12 km SZ, synagoga z r. 1890 zbořena nacisty, modlitebna z r. 1887 v baště městského opevnění využitá jako byt, středověký hřbitov zanikl beze stopy, hřbitov z r. 1884 zlikvidován nacisty, zbytek nacisty zničeného ž. oddělení z r. 1926 na komunálním hřb.
Kryry
Kriegern
Městečko 12 km JJV, spolek doložen koncem 19. stol.
Letov
též: Ledau, Letau
7 km JV, zbytek ž. čtvrti, synagoga neznámého stáří zbořena r. 1874, hřbitov snad z 1. pol. 18. stol. s náhrobky od 1. pol. 19. stol., zdevastovaný nacisty.
Liběšice
16 km V, synagoga doložena v 18.-20. stol., starý hřbitov snad z 18. stol., zdevastovaný nacisty, zbytek nového hřbitova z r. 1897, zničeného nacisty.
Liběšovice
též: Lieschwitz, Lischwitz
9 km JV, modlitebna snad z 19. stol. zbořena po 2. svět. válce.
Libočany
10 km SV, zbytek malého ghetta, synagoga neznámého stáří zbořena kolem r. 1967.
Libořice
10 km JVV, modlitebna doložena v 17.-19. stol.
Líčkov
16 km V, modlitebna doložena v 19. stol.
Mašťov
též: Maschau
Městečko 8 km JZZ, poslední synagoga z r. 1830 zbořena po r. 1960, zbytky dvou ž. ulic, zbytky hřbitova údajně z 15. stol., zdevastovaného nacisty, asi 50 náhrobků r. 1982 převezeno do muzea v Teplicích.
Měcholupy
též: Michelob
11 km JVV, malá synagoga z r. 1858 adaptovaná na obytný domek, zbytek hřbitova z r. 1857, zdevastovaného nacisty.
Nečemice
18 km JVV, modlitebna doložena v 19.-20. stol.
Podbořany
též: Podersam
Město 6 km JJV, zbytek synagogy z r. 1874 přestavěný na garáž, zbytek hřbitova z r. 1886, zničeného nacisty, rodiště něm. píšícího básníka a prozaika Maxe Glasera, pseud. Litumlei (1875-??).
Podbořanský Rohozec
též: Německý Rohozec, Deutsch Rust, Rust
13 km JZ, synagoga z r. 1816 zbořena snad r. 1957 (zdejší aron ha-kodeš je vystaven v pražské Klausové syn.), zbytek ž. čtvrť, hřbitov z poloviny 19. stol., rodiště Eduarda Glasera (1855-1908 Mnichov), cestovatele po již. Arábii a autora odborných spisů.
Údlice
též: Eidlitz
Městečko 17 km SSV, synagoga snad z r. 1694, přestavěná v 18. a 19. stol., zbořena po r. 1920, ghetto ze 16. stol. zbořeno r. 1954, starý hřbitov s náhrobky od 16. stol. zlikvidován nacisty, zbytek nového hřbitova z r. 1864, zničeného nacisty, s hromadným hrobem vězňů - obětí transportu z konc. tábora.
Žatec
též: Saaz
Město 17 km SV, synagoga z r. 1872 využitá jako skladiště, zbytek hřbitova z r. 1869, zničeného nacisty, rodiště pražského orientalisty univ. prof. Otty Steina (1893-asi 1942 konc. tábor) a hud. skladatele Karla Reinera (1910-1979 Praha), ze zdejšího letiště byla r. 1948 dopravována čs. vojenská pomoc do Izraele.
Žďár
též: Saar
Zaniklá ves 15 km Z, ž. čtvrť s modlitebnou doložena v 18.-19. stol., budovy zbořeny po r. 1950.
Želeč
též: Seltsch
13 km JVV, modlitebna doložena v 19. stol., zbytek ž. čtvrť.
Další významná místa:
Březno
V městečku Březně (13 km SSV) bylo na jaře 1945 pohřbeno 426 vězňů - obětí transportu z konc. tábora.
Kaštice
Ve vsi Kaštice (4 km JV) pohřbeno v dubnu 1945 nejméně 230 vězňů - obětí železničního transportu z konc. tábora.
Načetína Kalek
též: Natschung a Kallich
Ve vsích Načetín a Kalek (31 km SSZ) byly v letech 1944-45 internační tábory pro muže ze smíšených manželství.