|
Dříve Nový Rousínov, v něm. pramenech Neu-Raussnitz. Město na Moravě, 200 km JV od Prahy, 11 km JZ od okr. města Vyškova. Už na počátku 15. stol. byl R. městečkem, na město byl povýšen r. 1967. |
Ž. rodiny se zde usadily snad ve 2. pol. 15. stol., po vypovězení z moravských královských měst. Nejstarší dochovaná zmínka o ž. osídlení pochází z r. 1554, ŽO je doložena r. 1593. R. 1673 žilo v R. nejméně 29 ž. rodin, později jejich počet rychle vzrůstal. Od konce 18. do poloviny 19. stol. smělo v R. bydlet 195 povolených rodin (např. r. 1804 to bylo 1 063 osob). R. 1857 tu žilo 1 148 osob ž. vyznání (asi polovina obyvatel), r.1900 už jen 199 osob (13 %), r. 1930 pouze 31 osob (1 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.
Jménem je známo 20 rousínovských rabínů od 17. stol. (někteří z nich pocházeli z Frankfurtu n. M., ze Lvova apod.). Zdejší rodák Mordechaj ben Jesaja podnikl r. 1614 cestu do Svaté země a popsal ji ve spise Tocaot erec Jisrael. Z R. pocházela rakouská básnířka a prozaička Rosa Barachová (18411913 Vídeň), dále frankfurtský rabín pověstný svou cennou knihovnou o 10 000 svazcích Nehemias (Nahum) Brüll (1843-1891 Frankfurt n.M.), historik antiky a děkan pražské filoz. fakulty Siegfried Reiter (1863-snad 1942 konc. tábor) a vídeňská malířka a ilustrátorka Lisa (Elise) Franklová (1895-po r. 1940 neznámo kde).
Rozsáhlá ž. čtvrť J od hlav. náměstí. Rostla pravděpodobně od 16. stol. až do 19. stol.; kolem r. 1600 zde bylo 7 ž. domů, kolem r. 1650 už 35 domů, r. 1826 celkem 146 domů. Od pův. jádra (kolem synagogy) přibývaly ž. domy k S, Z a J. Osou ghetta bývala široká ul. V uličkách (Trávníky), která měla charakter náměstí. Čtvrť byla pustošena požáry (např. r. 1726 a 1825) i drancujícími vojsky. Většina domů je v přestavbách dochována.
V 1. čtvrtině 18. stol. patřily ž. majitelům i všechny domy v Z polovině hlav. náměstí, takže katol. kostel byl jimi obklopen ze tří stran. Tato skutečnost údajně vedla císaře Karla VI. k tomu, že r. 1727 nařídil zřízení ghett ve městech a obcích, která dosud ghetta neměla, a povinné vzdálení ž. domů od katol. kostelů. (V R. však uzavřené ghetto přesto zřízeno nebylo a ž. rodiny směly bydlet i na hlavním náměstí dál.)
Synagoga v ul. V uličkách, 100 m JZ od středu hlav. náměstí. Neznámého stáří (údajně z konce 16. stol.), víckrát stavebně upravována. Naposledy přestavěna (nebo nově vystavěna) r. 1842: převažují klasicistní slohové prvky. Bohoslužby do 2. svět. války, vnitřní zařízení za nacist. okupace zničeno. Od r. 1949 budova využita jako sbor církve čs. husitské, modlitebnu v patře užívá českobratrská církev evangelická.
Ž. obecní dům s výpomocnou modlitebnou a školními třídami zbořen po r. 1970.
Hřbitov 250 m JV od synagogy, vstup ze Skálovy ul. Neznámého stáří, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1695, pohřby do 2. svět. války. Velmi cenný hřb. s náhrobky barokního a klasicistního typu.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Bučovice
Město 10 km JV, poslední synagoga z r. 1853 zbořena r. 1966, malý zbytek ž. čtvrtě, hřbitov neznámého stáří s náhrobky od 18. stol., v městském muzeu malá expozice věnovaná dějinám ŽO, v 18. stol. se zde konaly zemské rabínské synody, rodiště klavíristy a hud. skladatele Josepha Fischhofa (1804-1857 Vídeň).
Slavkov u Brna
též: Austerlitz
Město 5 km J, zbytek rozsáhlé ž. čtvrtě, synagoga z r. 1858 využitá jako skladiště, hřbitov z r. 1872 s náhrobky od 18. stol., přenesenými ze staršího zaniklého hřb.