Moše ben Maimon: Osm kapitol o lidské duši a mravním chování
Etický traktát slavného středověkého židovského učence a filosofa Moše ben Maimona, zvaného Maimonides či Rambam (1135-1204) zaujme nejen zájemce o židovskou náboženskou filosofii, ale jistě i všechny čtenáře, kteří si oblíbili česko-hebrejskou edici Seferu nazvanou Texty. Traktátem Osm kapitol o lidské duši a mravním chování
Maimonides uvedl svůj komentář k jedinému agadickému traktátu Mišny známému jako Pirkej avot. První část díla, napsaného přístupným a čistým jazykem, je věnována psychologii a praktické etice; ve druhé části autor přechází k nábožensko-filosofickým problémům.
(Autorem českého překladu řazeného paralelně vedle hebrejského textu je Bedřich Nosek. Obsáhlou předmluvu o Maimonidovi a jeho díle napsali B. Nosek a Miloš Havelka. Edice Texty - svazek 4. Pevná vazba, 144 stran, doporučená cena: 164 Kč.)
Šlomo Avineri: Zrození moderního sionismu
Sionismus je většinou interpretován především jako reakce na antisemitismus a pronásledování. Izraelský historik a politolog, profesor Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Šlomo Avineri přesvědčivě dokazuje, že tento fenomén má řadu dalších rozměrů. Na portrétech osmnácti nejvýznamnějších sionistických myslitelů od Mosese Hesseho po Theodora Herzla a od Vladimíra Žabotinského po Davida ben Guriona sleduje komplikovaný a často rozporuplný vývoj sionistického hnutí od jeho intelektuálních počátků v první polovině 19. století až do vzniku Státu Izrael. V Avineriho pojetí je sionismus nejen výrazem hledání národní židovské identity v kontextu moderních dějin, ale i součástí univerzální lidské cesty k sebeurčení a svobodě.
(Z angličtiny přeložila Jana Fraňková. Edice Judaika - svazek 9. Pevná vazba, 256 stran, rejstřík, doporučená cena: 280 Kč.)
Giorgio Bassani: Pamětní deska v Mazziniho ulici
Giorgio Bassani (1916Bologna-2000 Řím) patří k nejvýznamnějším italským moderním autorům. Prakticky veškerou svou prozaickou tvorbu věnoval Ferraře a šoa, jak se odehrávala v mikrokosmu tohoto okresního města.
Ve Ferraře se odehrávají i příběhy výboru Pamětní deska v Mazziniho ulici
. Bassani se v nich však nespokojuje jen s pohledem člověka pronásledovaného, ale snaží se proniknout do mentality všech zúčastněných a vypátrat, co se to vlastně stalo: jak je možné, že se líbezné městečko proměnilo v místo obestřené strachem a poznamenané zločinem, a z valné většiny jeho mírumilovných obyvatel se stal netečný dav trpně přihlížející tomu, jak jsou jejich spoluobčané hnáni na porážku. A klade si nepříjemné otázky: Proč byl pro tolik lidí, kteří zažili hlad a bídu první světové války, fašismus tak přitažlivý? Proč se Židé stavěli tak pasivně k svému osudu a jak to, že se jejich spoluobčané s jejich osudem tak snadno smířili a vlastně ani nebyli připraveni na to, že se někteří z nich vrátí? A konečně, jak je možné, že se většina lidí zapletla s minulým režimem do té míry, že tu ani nebyla vůle potrestat viníky?
(Z italštiny přeložili Marina Castiellová, Olga Hostovská a Jiří Pelán, doslov napsala Olga Hostovská. Edice Próza - svazek 8. Pevná vazba, 148 stran, dop. cena 144 Kč.)
Josi Klein Halevi: Vzpomínky židovského extremisty
Spisovatel a novinář Josi Klein Halevi (narozen roku 1953 v New Yorku) zavádí čtenáře do newyorské židovské čtvrti Borough Park 70. a 80. let 20. století. Její obyvatelé, většinou přistěhovalci z Evropy, zde žijí ve světě sice uzavřeném, nikoli však jednolitém a monotónním; prožívají tu stejné problémy, s jakými se potýká celé židovské společenství v diaspoře: spor tradice a moderního
přístupu k životu, svár náboženského a sekularizovaného myšlení, vztah k Izraeli, trauma šoa. S tím vším zápasí i Halevi, autor i hrdina knihy. Jako dítě slyšel mnohokrát vyprávět otce o tom, jak za 2. světové války unikl deportaci z rodného města Nagy-Károly a přežil v lesním úkrytu. Tragický osud evropských Židů ovlivnil jeho dospívání a vztah k nežidovskému okolí, které vnímal jako svět nepřátelský k Židům
. Už na škole se stal členem pravicového židovského hnutí, později přešel k Židovské obranné lize, extrémní organizaci vedené rabínem Meirem Kahanou. V lize se účastnil především akcí na podporu sovětských Židů a jejich práva svobodně vycestovat do Izraele. Všechny tyto zkušenosti popisuje vtipným, živým a lehce ironickým způsobem. Vzpomíná i na rozčarování, které mu jeho židovský extremismus
přinesl, na složitou cestu k otevřenosti a velkorysosti i na důvody, jež ho nakonec vedly k rozhodnutí opustit Spojené státy a odjet do Izraele.
Josi Klein Halevi žije v Jeruzalémě a pracuje jako dopisovatel amerického časopisu The New Republic. Přispívá též do listů The Washington Post a The Jerusalem Report. Patří k předním komentátorům událostí na Blízkém východě pro Los Angeles Times.
(Z angličtiny přeložila Alice Marxová. Edice Próza - svazek 9. Pevná vazba, 304 stran, dop. cena 245 Kč.)