|
V něm. pramenech Rakonitz. Okresní město v Čechách, 50 km Z od Prahy. Na město byl R. povýšen r. 1286. |
Nejstarší zmínka o ž. osídlení pochází z r. 1441. V 15. a 16. stol. žily v R. pravděpodobně jen ojedinělé ž. rodiny. V letech 1618-21 se zde usadily 3 rodiny z nedalekých Senomat a během 17. stol. se snad ustavila ŽO (úředně byla legalizována až r. 1796). R. 1690 žilo v R. 38 osob ž. vyznání, r. 1724 to bylo 7 rodin, po r. 1830 už 14 rodin, v polovině 19. stol. asi 30 rodin (R. byl tehdy sídlem krajského rabína). R. 1900 žilo ve městě 329 osob ž. vyznání (5 % obyvatel), r. 1930 už jen 153 osob (1 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.
V R. se narodil dirigent Robert Brock (1905-1979 Praha). Pocházel odtud také rod něm. píšícího spisovatele Lea Perutze (1884 Praha-1957 Bad Ischl).
Zbytek malé ž. čtvrtě na S okraji městského jádra, v okolí synagogy: v ul. V brance (např. patrový roubený dům čp. 228) a ve Vysoké ul. R. 1727 tu byly 3 ž. domy, v 1. pol. 19. stol. asi 10 domů.
Synagoga - Vysoká ul. čp. 232. Původní barokní syn. zřízena snad r. 1763-64 přestavbou obytného domu (v němž bývala od r. 1736 školy). Údajně r. 1792 byla syn. přestavěna a zvětšena, r. 1865 hlavní sál znovu zvětšen. R. 1920 budova poškozena požárem: opravou z r. 1927 získala dnešní podobu. Bohoslužby do 2. svět. války. (Na základě dohody ŽNO s nábož. obcí církve československé se zde v letech 1938-41 pravidelně střídaly sobotní ž. bohoslužby s nedělními bohoslužbami křesťanskými: šlo o zcela ojedinělý případ v dějinách čs. ž. obcí.) Do r. 1950 syn. využita jako sbor církve čs. husitské, nyní probíhá adaptace na koncertní síň. Rokokový aron ha-kodeš. Ženská galérie dnes od sálu zcela oddělena a využita jako výstavní místnost. - V sousedící budově býv. ž. školy a rabinátu sídlí Rabasova galérie.
Hřbitov na JV okraji města, 1 200 m JV od synagogy, v ul. Fr. Diepolta, vedoucí ke vsi Nový Dům. Založen r. 1635, rozšířen r. 1745, 1856 a 1891. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1656-57, dodnes se zde pohřbívá. Urnové oddělení, obřadní síň z počátku 20. stol. Velmi cenný hřb. s náhrobky barokního a klasicistního typu.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Děkov
13 km SZ, modlitebna doložena v 19.-20. stol.
Kolešovice
Městečko 8 km SZ, modlitebna z 19. stol. adaptovaná na obytný domek.
Kounov
též: Kaunowa
12 km SSZ, modlitebna doložena v 19.-20. stol.
Kožlany
Město 18 km JZ, ŽO existovala v 17.-18. stol., hřbitov neznámého stáří s náhrobky od 1. čtvrtiny 18. stol.
Kůzová
též: Wallisgrün, Wallisdorf, Heinrichsdorf
16 km JZ, roubená synagoga z r. 1812 zbořena po r. 1970.
Nové Strašecí
též: Neu-Straschitz
Město 13 km SV, malé ghetto z 18. stol. se synagogou z let 1856-58, využitou jako sbor církve čs. husitské, zeď starého hřbitova z poloviny 17. stol., zlikvidovaného po r. 1952, nový hřbitov z r. 1835.
Olešná
též: Woleschna
4 km SZ, modlitebna doložena v 18. stol.
Petrovice
8 km JZ, modlitebna existovala od 18. do počátku 20. stol.
Řevničov
též: Rentsch, Hohenrentsch
10 km SV, modlitebna doložena v 1. třetině 20. stol.
Slabce
11 km J, synagoga z r. 1867-68 zbořena po r. 1970.
Strachovice
18 km JZ, ŽO existovala v 1. pol. 18. stol.
Svinařov
11 km JJZ, modlitebna existovala v 18.-19. stol., hřbitov z r. 1858.
Šípy
13 km JZ, modlitebna existovala do r. 1723.
Všetaty
6 km JJV, modlitebna doložena v 17.-18. stol.
Zderaz
též: Dereisen
11 km SZ, synagoga z 2. pol. 19. stol. využitá jako skladiště, hřbitov údajně z 15. stol., doložený v 17. stol., s dochovanými náhrobky od 18. stol.
Zdeslav
též: Deslawen
14 km JZ, modlitebna údajně existovala v 19. stol.
Další významná místa:
Nouzov
U vsi Nouzov (6 km Z) býval do 1. pol. 17. stol. hřbitov patřící snad předpokládané ŽO v Senomatech (městečko 5 km Z)
Křivoklát
V Křivoklátě (13 km JV) se narodil českobudějovický lékař Emil Flusser (1888-1942 snad při transportu), autor knihy Válka jako nemoc, k níž napsal předmluvu Albert Einstein.