V Bruselu byl v půli listopadu zahájen několikaletý projekt, který má poskytnout zázemí všem, kdo se zabývají problematikou nacistického vyhlazování Židů. Z prostředků Evropské unie tak vznikáInfrastruktura pro evropský výzkum holokaustu (EHRI), jejímž cílem je shromáždit veškeré dostupné informační zdroje na toto téma.
Čtyřletý projekt financovaný sedmi miliony eur (172 miliony korun) z rozpočtu EU koordinuje nizozemský Institut pro výzkum války, holokaustu a genocidy NIOD. Podílí se na něm na dvacet evropských archivů a výzkumných institutů ze třinácti zemí, včetně ŽM v Praze, Památníku Terezín a také izraelského Jad vašem.
Fragmenty dokumentů, které nacisté nestačili zničit, jsou rozptýleny v mnoha archivech v řadě zemí, a práce badatelů se proto často podobá pracnému a časově náročnému skládání střípků. Skutečnost, že se holokaust odehrával v celé Evropě, vyžaduje pro lepší zpřístupnění archivů holokaustu celoevropský přístup.
V následujících čtyřech letech proto vybudují partneři projektu EHRI rozsáhlou databázi, jež propojí informace o archivních sbírkách o holokaustu a pro badatele vytvoří unikátní virtuální výzkumné rozhraní, které jim bude pomáhat spojovat právě ony zlomky informací rozptýlené v mnoha archivech a zemích.
Židovské muzeum v Praze povede pracovní skupinu, jejímž cílem je za pomoci moderních technologií vytvářet virtuální archivní průvodce sbírkami rozdělenými do různých archivů,
uvádí vedoucí oddělení pro dějiny šoa (holokaustu) Židovského muzea v Praze Michal Frankl.
Jako vzorový příklad zde slouží dochované archivní dokumenty o ghettu v Terezíně. Hlavní soubory dokumentů, které nebyly na konci války zničeny, jsou dnes rozděleny mezi Památník Terezín a Židovské muzeum v Praze v ČR a Bejt Terezín a Jad vašem v Izraeli, přičemž mnoho dalších pramenů je rozptýleno v desítkách dalších archivů. Průvodce po terezínských archivních pramenech bude unikátním digitálním zdrojem informací, který bude poskytovat nejen informace o obsahu jednotlivých archivních sbírek, ale také sjednocovat popisná metadata, propojovat archivní dokumenty s informacemi o obětech šoa a nabízet odkazy na digitalizované dokumenty přístupné on-line,
dodává Frankl.
Projekt vzniká v roce 65. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Nové zázemí pro vědce nese výraznou českou stopu. Podle eurokomisařky Máire Geogheganové-Quinnové, která dnes činnost EHRI symbolicky zahájila, na začátku stálo české předsednictví EU v roce 2009, během nějž celkem 46 zemí podepsalo takzvanou Terezínskou deklaraci věnovanou problematice holokaustu. Terezínská deklarace přitáhla pozornost k potenciálu archivů holokaustu a motivovala vlády a další úřady, aby archivy zpřístupnily vědcům a veřejnosti,
dodala.