Záchrana, rekonstrukce, opravy a údržba židovských památek patří k hlavním úkolům, jimž se Federace židovských obcí v ČR (FŽO) jako vrcholná instituce českých Židů od roku 1990 věnuje. Poté, co zřídila v roce 2000 Nadační fond obětem holocaustu, do kterého Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky převedla z Nadačního investičního fondu 300 milionů Kč jako částečnou kompenzaci arizovaného majetku, který nebyl restituován původními vlastníky, začala být část těchto prostředků každoročně využívána na záchranu památek. Díky tomu mohla FŽO vyhlásit dlouhodobý projekt, který malým židovských obcím s omezenými finančními prostředky umožňoval převádět zdevastované židovské hřbitovy a synagogy do majetku a péče federace. Ve spolupráci s akciovou společností Matana, kterou ke správě a údržbě svého majetku zřídila Židovská obec v Praze, FŽO v posledních deseti letech zajišťovala a financovala řadu akcí, které podstatně zlepšily stav židovských památek v naší republice. Za příklad mohou sloužit synagogy v Polné, Úštěku, Krnově, Strážnici a Úsově i řada hřbitovů.
K ideálnímu cíli, který si FŽO spolu s jednotlivými ŽO stanovila - zajistit záchranu a následně i opravu a údržbu všech židovských památek, které vlastní -, je však stále ještě daleko. Vždyť se jedná o více než šedesát synagog, tři sta padesát hřbitovů a řadu dalších objektů, jako jsou rabínské domy, mikve a židovské školy. Přes všechny škody, které židovské památky v ČR utrpěly v období nacistické okupace a potom za komunistické totality, kdy jich mnoho zcela zaniklo, představuje jejich celek ojedinělý historický poklad, který zřejmě nemá v Evropě obdoby. A právě z Evropy přichází v současné době významná pomoc, která výrazně přispěje k urychlení jeho záchrany a zpřístupnění veřejnosti.
Součást dědictví
Synagoga v Úštěku z r. 1794 s expozicí židovského školství a historií obce. V rabínském domě (budova vlevo za synagogou) bude zpřístupněna mikve.
Jedná se o projekt Revitalizace židovských památek v České republice, který Federace ŽO vypracovala a předložila Ministerstvu kultury ČR a který ministerstvo v rámci Integrovaného operačního programu 5.1 schválilo. V praxi to znamená, že za přesně stanovených podmínek získává FŽO na předložený projekt dotaci 281 807 893 Kč. Z toho 85 % pochází z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 15 % prostředků z rozpočtu českého státu.
Interiér budovy bývalé židovské školy v Jičíně. V rámci projektu zde bude expozice věnovaná česky i německy píšícím židovským spisovatelům z Čech.
Z Integrovaného operačního programu 5.1 lze čerpat finanční prostředky na obnovu a následné využití nejcennějších památkových objektů v České republice. Hlavním partnerem FŽO je Ministerstvo kultury ČR jako zprostředkovatel. Ministerstvo v rámci Národní podpory využití potenciálu kulturního dědictví
dosud přidělilo dotace osmi projektům: Centrum stavitelského dědictví v Plasích, Zpřístupnění a nové využití NKP Vítkovice, Vzorová obnova NKP Klášter premonstrátů Teplá, Velehrad - centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy, Centrum původních řemesel a unikátních technologií v Jindřichově Hradci, Zámecké návrší v Litomyšli, Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži a Zámecké jízdárny v Lednici - multifunkční centrum. Sedmého dubna letošního roku k nim přibyl i projekt Revitalizace židovských památek.
Poté, co bylo židovské město v Třebíči zapsáno na seznam památek UNESCO, je to další velký úspěch postupné rehabilitace a ochrany nemovitých židovských památek u nás. Příslušné instituce - a ministerstvo kultury zejména - definitivně začaly chápat korpus židovských památek, které se do dnešního dne v České republice dochovaly, jako součást kulturního dědictví Čech a Moravy a jako součást dějin této země. Přinejmenším stejně důležité ovšem je, že jako součást dějin svého bydliště, kraje i celé země vnímá židovské památky i široká veřejnost a na mnoha místech se aktivně na jejich záchraně i údržbě podílí.
Březnická synagoga z roku 1725 stojí uprostřed dobře zachovalého ghetta. Její součástí je bývalá židovská škola, ve které bude umístěna expozice, dokumentující přínos Židů v českých zemích v oblasti vědy a vzdělání.
Vzniknou oblastní centra
Cílem projektu, který se skládá ze tří etap, je vytvořit centrálně koordinovanou a metodicky řízenou síť deseti oblastních kulturně výchovných středisek, jejichž úkolem bude prezentovat židovskou kulturu jako jedinečné kulturní dědictví České republiky. Oblastní centra židovské kultury vzniknou na území sedmi krajů v následujících lokalitách: Úštěk, Jičín, Brandýs nad Labem, Plzeň, Březnice, Nová Cerekev, Polná, Boskovice, Mikulov a Krnov.
Mezi památkami zahrnutými do projektu jsou synagogy, sídla bývalých obcí, rabínské domy, bývalé židovské školy a další objekty, které díky novým programům ožijí stálými expozicemi, výstavami, přednáškami, koncerty, literárními večery, filmovými projekcemi, divadelními představeními a dalšími kulturně vzdělávacími aktivitami určenými pro různé cílové skupiny. Budou čerpat z historie, architektury, religionistiky a umění.
V krnovské synagoze z roku 1871, jedné z mála, která nebyla v Sudetech zničena, bude expozice, mapující podíl Židů na průmyslovém a obchodním rozvoji země.
První etapa, vypracování žádosti a její posouzení, byla úspěšně uzavřena slavnostním podpisem rozhodnutí o poskytnutí dotace 7. dubna v renovované synagoze v Jičíně za účasti ministra kultury Václava Riedlbaucha, vrchního zemského rabína Karola Sidona, představitelů FŽO a většiny ŽO, starosty města Jičína i starostů měst a zástupců krajů.
Druhá, v mnoha ohledech nejnáročnější etapa se odehraje v letech 2010-2013. Během těchto tří let musí být podle pevně stanovených podmínek dokončeny všechny stavební práce a úpravy, se kterými projekt počítá. Současně je v tomto období nutné připravit a nainstalovat všechny expozice a vybavit památkové objekty tak, aby v nich mohla být v roce 2014 zahájena etapa třetí. Během této druhé etapy budou také použity veškeré prostředky, jejichž čerpání dotace umožňuje.
Třetí etapu představuje závazek, že po dobu nejméně pěti let budou v rekonstruovaných památkách probíhat aktivity, ke kterým se FŽO v projektu zavázala. A navíc je nutné, aby se provoz expozic i všechny výdaje s ním spojené hradily z výnosů tohoto provozu.
Ojedinělá šance
V synagoze v Nové Cerekvi, postavené v prvních letech emancipace v roce 1855, bude prostřednictvím modelů zdokumentován stavební vývoj synagog v českých zemích.
Když si uvědomíme, že se jedná o patnáct cenných památkových objektů, které se nacházejí v deseti místech po celé republice, vezmeme v úvahu, kolik je na všechny projekční, stavební i interiérové a programové práce času a jak komplikovaná jsou často pravidla realizací stanovená EU i příslušnými ministerstvy, pochopíme, jak náročný úkol před federací v budoucích několika letech stojí. Je splnitelný díky tomu, že se při jeho uskutečňování může FŽO opřít o řadu partnerů ve městech a krajích, s nimiž uzavřela smlouvy o spolupráci. Dále jsou k dispozici zkušenosti akciové společnosti Matana, která o židovské památky dlouhodobě pečuje. Je uzavřena smlouva o spolupráci a metodické i praktické pomoci s Židovským muzeem v Praze a s Nadačním fondem obětem holocaustu. A je velká naděje, že se prostřednictvím výběrových řízení na projekční i stavební část druhé etapy podaří získat špičkové architekty i odborníky na rekonstrukce a restaurování památkových objektů.
Schválení projektu Revitalizace židovských památek znamená, že FŽO dokázala využít ojedinělou šanci, kterou evropské fondy pro nové členy EU nabízejí. Úspěšné uskutečnění programu bezpochyby otevře novou etapu v záchraně i využití těchto památek v domácím a možná i evropském kontextu.