|
V něm. pramenech Pullitz. Ves na Moravě, 150 km JV od Prahy, 31 km JZ od okr. města Třebíče. |
Podle ústní tradice se ž. rodiny usadily v P. v 15. stol., ŽO údajně existovala už r. 1523. Nejstarší písemný doklad o ž. osídlení pochází z r. 1671. R. 1727 bydlelo ž. obyvatelstvo (snad 40-50 rodin) ve 22 domech, převážně na návsi a v jejím okolí. Po r. 1727 byly ž. rodiny nuceně soustředěny v nově postaveném ghettu. Po velkém požáru ghetta (1758) se velká část ž. obyvatel odstěhovala: r. 1769 žilo v P. jen 17 ž. rodin, v letech 1787-1848 zde smělo bydlet povolených 22 rodin (bylo to až 160 osob). R. 1869 žilo ve vsi už jen 43 osob ž. vyznání (5 % obyvatel), r. 1900 pouze 12 osob, r. 1913 se odstěhoval poslední občan ž. vyznání. ŽNO byla asi r. 1891 připojena k ŽNO Jemnice.
Z něm. jména vsi je odvozeno známé ž. příjmení Pullitzer.
Ž. ulice vede z centra vsi k J, k ž. hřbitovu. Stavěna od r. 1728: skládala se asi z 25 obytných domů po obou stranách ulice. R. 1758 celé ghetto vyhořelo, po požáru obnoveno. Tvoří výrazný urbanistický celek, většina domů je (v přestavbách) dochována.
První známá synagoga stávala na V straně návsi. Po r. 1727 zbořena nebo přestavěna na obytný dům. - Druhá synagoga, dřevěná, postavena po r. 1727 v ghettu. R. 1758 zničena požárem.
Třetí synagoga na J konci ž. ulice. Postavena r. 1759 v barokním slohu na místě druhé syn. Bohoslužby snad do konce 19. stol., po r. 1917 adaptována na sokolovnu, dodnes využita jako tělocvična.
Hřbitov 120 m JJV od synagogy. Údajně existoval už r. 1523, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1681. Náhrobky barokního a klasicistního typu.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Jemnice
též: Jamnitz
Město 7 km SZ, synagoga z r. 1649, přestavěná v 18. stol., zbořena nacisty, ž. čtvrť, hřbitov údajně ze 14. stol. s náhrobky od 17. stol., těžce poškozený nacisty.
Písečná
též: Piesling
Městečko 11 km Z, synagoga asi z 18. stol. zbořena r. 1948, ž. čtvrť, hřbitov s náhrobky od 1. pol. 18. stol.
Staré Hobzí
též: Althart
Městečko 13 km SZZ, synagoga z r. 1739, přestavěná po r. 1903 na obytný dům, zbořena snad r. 1978, hřbitov neznámého stáří zlikvidován před r. 1939, zbytek ž. ulice.
Šafov
též: Schaffa
Městečko 12 km JV, poslední synagoga z r. 1821-22 zbořena nacisty, zbytek ž. čtvrtě se ž. radnicí-školou přestavěnou na kulturní dům, hřbitov ze 17. stol. s náhrobky od 1. pol. 18. stol., žil zde český básník Max Winder (1845 Kolín-1920 Kolín) a narodil se tu jeho syn, něm. píšící prozaik Ludwig Winder, pseud. G. A. List (1889-1946 Baldock, Anglie).