Vedle mnoha nejrůznějších židovských pamětihodností Manhattanu má jedna část města pro židovskou komunitu USA zcela zvláštní význam. Není nijak výstavná, spíše působí dojmem poněkud zanedbané a zčásti opuštěné čtvrti. Několik podélných a příčných ulic s cihlovými bloky tří až čtyřpatrových domů na východní straně dolního Manhattanu se rozkládá mezi Canal a East Houston Street, které kdysi tvořily jeho severní hranici. Na tuto stranu ostrova byli přistěhovalci přiváženi poté, co úspěšně prošli kontrolou imigračních úřadů na Ellis Islandu. A právě tato čtvrť se stala po r. 1880 prvním útočištěm statisíců východoevropských židovských přistěhovalců. S Lower East Side sousedí další přistěhovalecké čtvrti - na západě Little Italy, od jihu sem již delší dobu pronikají obyvatelé Chinatownu.
Mezi lety 1885 a 1899 v New Yorku přistálo 417 000 Židů a většina z nich zde také zůstala. Do roku 1911 tvořili přes čtvrtinu manhattanských obyvatel a více než půl milionu z nich žilo v Lower East Side. Čtvrť byla přeplněná se vším, co takové nahromadění obyvatel přináší. Imigranti bydleli s početnými rodinami v malých místnostech v řadách nájemných domů, které lemovaly nedlážděné ulice a byly navrženy tak, aby se v nich mohlo ubytovat co nejvíce lidí.
Lower East Side v době své slávy. Foto archiv.
V nájemním domě
Čtvrť Lower East Side protíná Delancey Street, kdysi jedna z hlavních tepen židovské čtvrti, kde na rohu s Orchard Street najdeme neobyčejné Lower East Side Tenement Museum, které sice nemá žádné expozice, ale každou půlhodinu organizuje procházky po zdejší čtvrti spojené s prohlídkou jednoho ze starých činžáků v Orchard Street 97. Tento starý dům se uchoval uvnitř v podobě, jakou měl koncem 19. století. Mezi lety 1863 až 1935 jím prošlo na 7000 obyvatel dvaceti různých národností. Místním aktivistům se dům podařilo uchránit před demolicí a dosáhli toho, že byl prohlášen za Národní historickou památku. Po úzkém a příkrém dřevěném schodišti se návštěvník dostane do malých, na sebe navazujících místností s nízkým stropem. Pouze jedna má okna do ulice nebo na dvůr, zatímco ostatní s kuchyní a ložnicemi se ztrácejí v temnotě, jen matně osvětlované petrolejkami. Příbytky jsou zařízeny nábytkem, kamny a nádobím z různých dob, staré otrhané tapety na dřevěných příčkách jsou uchovávány pietně v omšelém stavu. V těchto maličkých prostorách se tísnily početné rodiny s řadou dětí v nevalných hygienických podmínkách. Topilo se jen v kuchyňských kamnech, uhlí a dřevo byly příliš drahé. Za horkých letních dnů se spalo na střechách nebo přímo na ulici.
V úzkém vzájemném kontaktu zde žilo hned několik komunit - v domě č. 97 především irská a židovská. Na základě průzkumu starých nájemních knih se podařilo zjistit, kdo a kdy který příbytek obýval, kolik členů měla která rodina, jaké bylo jejich zaměstnání, osudy a způsob života od složení jídelníčku až po obvyklé dětské nemoci a způsoby jejich léčení. Ve srovnání s chudými irskými přistěhovalci Židé většinou brzy získali lepší výdělek a mnozí se uplatnili ve specializovaných profesích, zejména v krejčovských dílnách a oděvním průmyslu. Ostatní se živili jako hauzírníci s vozíky, kterých zde kolem roku 1900 bylo více než 25 000. Povoznictví nabízelo sice skromné živobytí, ale poskytovalo větší nezávislost. Své zboží tito obchodníci nabízeli v přeplněných stáncích na ulicích, kde bylo k dostání cokoli od tkaniček do bot a límců až po čerstvé maso a zeleninu. Někteří dokázali ušetřit dost na to, aby si mohli otevřít malý krámek. Podobně jako v štetlech ve staré vlasti byl trh střediskem života komunity, každý zde žil na ulici, kde bylo alespoň trochu čerstvého vzduchu a společnost krajanů.
Dobrou ukázkou osídlení je právě Orchard Street, která bývala centrem židovské čtvrti a jedním ze středisek židovské oděvní výroby - na rohu s příčnou Grand Street bývalo v budově s litinovým průčelím sídlo obchodního domu Ridley's, před sto lety jednoho z nejmódnějších maloobchodů ve městě. Na rohu s Hester Street 71 bývala od roku 1898 Public School 42, největší škola výuky angličtiny pro přistěhovalce. Nedaleký rozlehlý nájemní dům bratří Herterů 14-16 Orchard Street má fasádu ozdobenou motivy Davidovy hvězdy. Na rohu s Canal Street stojí zase banka Sendera Jarmulowského (postavena 1912), v níž si přistěhovalci ukládali peníze a šetřili na lodní lístky pro své příbuzné na cestu do Nového světa. V Delancey Street 101 sídlí Buranelli Hat Company, kde se prodávají pravé anglické buřinky stejně jako kovbojské stetsony nebo chasidské černé klobouky různých tvarů. Škoda, že staré zástavbě v Lower East Side již dlouho hrozí vykoupení, demolice a zásadní modernizace, která zničí poslední zbytky zdejší atmosféry.
Eldridge Street Synagogue
Průčelí Eldridge Street Synagogue.
Až téměř na jižní hranici Lower East Side, odkud dnes do bývalých židovských ulic stále více pronikají čínské obchody, najdeme Eldridge Street Synagogue, nejvýznamnější památku čtvrti. Byla to první a nejvýstavnější synagoga z těch, které si vystavěli příslušníci silné vlny emigrantů po roce 1880, kterou vyvolaly pogromy v Rusku; 80 % dnešních amerických Židů je potomky přistěhovalců z této doby. V letech 1886/87 synagogu postavili v novorománském a maurském slohu ze světlých cihel a s velkým růžicovým oknem v průčelí zdejší stavitelé bratři Herterové, prvním představeným se stal bankéř Sender Jarmulowsky. Pro většinu přistěhovalců představovala první setkání s místní židovskou obcí, byla jakýmsi znamením podpory z její strany.
Do synagogy se vstupuje z ulice po schodech nejprve do předsíně a nízkého suterénu, ve kterém je umístěna zimní modlitebna - v její ženské části je interaktivní instalace o historii zdejší čtvrti a životě místní židovské komunity (ale připomínají se i zdejší skupiny irských, italských a čínských přistěhovalců). Dvě dřevěná schodiště vedou ze suterénu na galerii pro ženy, odkud se naskýtá výhled do neobyčejně prostorného sálu s mohutným svatostánkem a širokou bimou uprostřed, nejspíše inspirovaného synagogou Bevis Marx v Londýně. Provedení je však již zcela odlišné - kopulemi klenutý interiér pokrývá dekorativní výmalba v maurském slohu, vnitřní zařízení včetně svatostánku, bimy, řad sedadel a parapetů balkonů je vyřezávané z přírodního dřeva, interiér osvětlují bohatě zdobené mosazné lustry a nástěnné svícny, okna jsou zasklena barevnými vitrážemi s motivy Davidovy hvězdy - vše dohromady působí impozantním dojmem. Prohlídku s podrobným komentářem zabezpečují členky místní komunity, které mimochodem všechny již také navštívily Prahu.
Eldridge Street Synagogue byla znovu objevena roku 1986, v době 100. výročí své existence. Tehdy se již nepoužívala, byla uzavřena, okna byla rozbitá, omítka padala, uvnitř se uhnízdili holubi. Místní ochránci památek tehdy objevili kvality její architektury, ale hlavně její historický význam - našli v ní významnou památku nejen židovské komunity, ale i ostatních skupin přistěhovalců, pro něž se tato čtvrť stala branou ke svobodě a příležitostí změnit svůj život. Zachráncům se s podporou American Historical Society podařilo zabránit přestavbě chrámu a získat prostředky na jeho obnovu. Citlivá a nákladná rekonstrukce byla dokončena až na podzim 2007, kdy byla synagoga zpřístupněna veřejnosti; o rok později byla vyhlášena Národní historickou památkou, National Trust for Historic Monuments jí udělil Preservation Award 2008, získala ocenění jako nejlepší z 10 architektonických projektů roku 2008 a American Assotiation of Museums jí udělila Gold Muse Award za neobyčejně šťastně řešenou interaktivní instalaci. Dnes synagogu v Eldridge Street užívají o šabatech a svátcích členové kongregace ze širokého okolí, o nedělích a všedních dnech je přístupná veřejnosti jako muzeum (ani dnes ještě není rekonstrukce zcela dokončena, zbývá obnovit obrovskou rozetu ve východním průčelí, od roku 1945 provizorně zazděnou luxorkami).
Těsné soužití jednotlivých komunit přistěhovalců dokládají i osudy dalších synagog. Białystocká synagoga na východním konci Grand Street byla původně metodistickým kostelem z roku 1826. Roku 1905 ji koupili židovští přistěhovalci z białystockého vojvodství a vyzdobili ji barevnými vitrážemi, vyřezávaným svatostánkem a nástěnnými malbami se znameními zvěrokruhu a pamětihodnostmi Svaté země. Opačný případ představuje bývalá synagoga na rohu Rivington a Forsyth Street, přeměněná na kostel hispánské komunity. V nedaleké Broome Street najdete Beth Hamedrash Hagadol, asi nejvýznamnější zdejší ortodoxní synagogu.
Jednou z nejvýznamnějších, ale málo známých pamětihodností Lower East Side je malý hřbitov nedaleko Chatham Square, nejstarší židovský hřbitov v New Yorku a asi i celých Spojených státech. Byl založený sefardskými Židy, kteří se do New Yorku přestěhovali z Brazílie, kde jim hrozilo vyšetřování inkvizice. Příchod prvních třiadvaceti rodin, které připluly na lodi St. Catherine počátkem září 1654, znamená počátek trvalé existence židovské komunity v Americe.
Delis a dairy
Katz's Delicatessen na East Houston Street.
Za americké občanské války přestěhoval Isac Gellis svoji výrobu košer párků z Berlína do Essex Street v Lower East Side a to byl prý počátek židovských delikates v Americe. Obchody s rychlým občerstvením zvané Delis nebo Dairy se rychle rozšířily po celé zemi a byly velmi populární. Orson Welles prý říkal: V Hollywoodu máme skvělé delikatesy, bez pastrami sandwiches by tu nikdy nevznikly žádné filmy
. Delis, které podávají maso, nenabízejí mléčné výrobky, jiné delis - vlastně dairy - se specializují na mléčnou stravu a místo masa prodávají uzené ryby a herinky. Charakteristickým sortimentem delis je uzené maso, salámy a párky, nasolený hovězí jazyk a pastrami - marinovaný plátek hovězího obalený v pepři a koření a pak uzený (existuje také rumunské pastrami, to je ale skopové a před jídlem se vaří). Dalšími specialitami jsou knishes, brambory nebo knedlíky, plněné nejrůznějšími sýrovými nádivkami nebo kashou. Ačkoli delis prodávají svá jídla v bufetu, většina má dnes celé restaurace se širší nabídkou vařených jídel a stejně rychlou obsluhou. Knishes i sendviče se podávají s nezbytnými pickles - nakládanými solenými okurkami a rajčaty, které jsou považovány za charakteristický doplněk každé východoevropské kuchyně.
Do poloviny třicátých let bylo prý v New Yorku na 5000 delis - některé s velmi dlouhou tradicí. Nejznámější z těchto restaurantů je newyorský City's Ratner's, který existuje od roku 1905.
Když se oděvní průmysl přesunul víc na sever, delis a dairies se stěhovaly s ním a brzy se staly součástí nového Garment Districtu, kde vznikly proslulé vegetariánské restaurace jako S&H Dairy Kosher nebo Vitamine Vegetarian Restaurant. Nabídku doplňují obchody s pečivem, které vyrábějí rye bread, pumpernickel, bagels nebo bialys, na Purim se všude pečou trojúhelníkové plněné hamentaschen na oslavu někdejšího vítězství nad Peršany. Židovské speciality dnes ovšem nejedí pouze Židé: bagels a lox nebo napěchované lahůdkové sendviče, frankfurtské párky či pickles, které sem kdysi přivezli židovští přistěhovalci, se staly rozšířenou součástí amerického jídelníčku.
Duch dávných časů prostupuje ulicemi Lower East Side dodnes. Zdejší obchůdky mají v sobotu zavřeno, zatímco v neděli se zde koná trh a otevře se řada krámků s levným oděvním zbožím, lacinými starožitnostmi nebo různými potravinami. Ačkoli mnoho starých košer restaurací zaniklo, protože se jejich klientela přestěhovala do uptownu a na předměstí, židovské delikatesy jsou tu stále populární. Na Essex Street 35 najdeme Pickle Company, dříve Guss's Pickles, nyní známé jako Essex Street Pickles, největšího výrobce nakládaných okurek a rajčat (obchod známý z filmu Ženich pro vnučku), a košer čínskou restauraci Bernstein-on-Essex (nyní zavřena).
V nedaleké Rivington Street 126 najdeme vinný sklep Schapiro'sWinery, výrobce košer vína a alkoholu, který vznikl v roce 1899 a přežil prohibici, krizi i postupný odliv místních obyvatel. V Rivington 150 se nachází další tradiční podnik Streit's Matzoh, kde se nakupuje chala na šábes a o Pesachu macesy, k jejichž největším výrobcům v New Yorku tato firma patří. Nejvíce židovských delikates však dnes najdeme na East Houston Street, z nichž k nejstarším patří Katz's Delicatessen (známé z filmu filmu Když Harry potkal Sally) nebo několika generacím známé Ross Dauthers Delicatessen, které jsou stále plné zákazníků. Na Delancey Street 138 najdeme vynikající bliny v mléčném Ratner's Dairy Retaurant. Mnohé oblíbené restaurace se však z těchto míst již dávno odstěhovaly za svými strávníky výše do města, kde k nejznámějším patří nepochybně Second Avenue Deli, nyní na East 33rd St., kde k zvláštním pochoutkám patří mazzaballs soup. Upper West Side zase zásobuje jedno z nejprestižnějších newyorských lahůdkářství Zabar's na Broadway aWest 80th St., kde každý najde zboží podle své nejvybranější chuti.