|
Dříve Moravská Ostrava, v něm. pramenech Mährisch-Ostrau. Statutární město na hranici Moravy a Slezska, 275 km V od Prahy. O. se skládá z několika dříve samostatných měst a městeček; nejstarší z nich (Moravská Ostrava) bylo založeno a městská práva získalo před r. 1267. |
První ž. rodina se směla usadit v Mor. Ostravě r. 1508, po ní přicházely další rodiny. R. 1531 bylo ž. obyvatelstvo z města vypovězeno (nařízení však nebylo dodržováno důsledně). Před r. 1792 nesměli ž. v M.O. přenocovat. První ž. rodina se zde znovu usadila až r. 1792, r. 1800 tu žily už 4 rodiny. První malá modlitebna zřízena r. 1832. Masový příchod ž. rodin začal r. 1848. R. 1880 žilo ve městě 1077 osob ž. vyznání (7 % obyvatel), r. 1900 už asi 5 000 osob (přibližně 16 %), r. 1930 to bylo 7 189 osob (4 %). Před nacistickou okupací mnoho ž. obyvatel odešlo do zahraničí. Do konc. táborů deportováno snad 4 860 osob, po osvobození se do O. vrátilo asi 250 osob. - Náb. spolek se ustavil r. 1860, na samostatnou ŽNO byl změněn r. 1875. R. 1945 byla ŽNO obnovena.
Adresa ŽNO a modlitebny: Revoluční tř. 17, 702 00 Ostrava, www.zidovske.misto.cz.
R. 1899 byl v O. založen první ž. sportovní klub Makabi na čs. území, r. 1929 se zde konala II. čs. makabiáda (sportovní soutěže) za účasti 2 000 ž. sportovců.
Z O. pocházeli: významný berlínský rabín a historik Joel Müller (1827-1895 Berlín), něm. píšící básnířka Ilse Weberová (1903-1944 Birkenau), izraelský politik a ministr Šlomo Rozen (1905), spisovatel Josef Bor (1906-1979 Praha), pražský a newyorský žurnalista a publicistaJoseph Wechsberg (1907, žije v USA), něm. a hebrejsky píšící dramatik a básník Meir Marcel Färber, pseud. Meir Reubeni (1908, žije v Tel Avivu), filmový režisér Pavel Blumenfeld (1914-1982 Kolín nad Rýnem).
Dnešní modlitebna v sídle ŽNO (Revoluční tř. 17) v centrální čtvrti Moravská Ostrava. Zřízena r. 1978.
Užívaný hřbitov ve čtvrti Slezská Ostrava, 1 500 m V od středu Mor. Ostravy. Vstup z ul. Na Najmanské. Založen r. 1965, obřadní síň z r. 1988. Mnoho náhrobků přenesených ze staršího hřb. v Mor. Ostravě.
Náb. objekty bývaly rozmístěny v několika městských čtvrtích s vlastními náb. spolky:
Hrušov
S od centra, do r. 1941 samostatný městys: Modlitebna z r. 1914 vypálena nacisty r. 1939 a zbořena.
Michálkovice
V od centra, do r. 1941 samostatný městys: Malý hřbitov založený r. 1901, pohřby do 2. svět. války.
Moravská Ostrava
též: Mährisch- Ostrau
Město v centru Ostravy, od r. 1875 sídlo ŽNO: Hlavní synagoga z r. 1879 a ortodoxní synagoga z r. 1926 vypáleny nacisty r. 1939 a zbořeny. - Dům s ortodoxní chasidskou modlitebnou zničen bombardováním za 2. svět. války. - Poválečná modlitebna sídlila postupně v několika různých domech. - Hřbitov zřízen r. 1872, pohřby do r. 1965, r. 1988 změněn v park na dnešní třídě 28. října, část náhrobků převezena na nový hřb. ve Slezské Ostravě.
Přívoz
též: Oderfurt
SZ od centra, do r. 1923 samostatné město: Synagoga asi z r. 1904 vypálena nacisty r. 1939 a zbořena.
Slezská Ostrava
též: Polská Ostrava, Polnisch-Ostrau, Schlesisch-Ostrau
SV od centra, do r. 1941 samostatné město: Zde byly v pronajatých místnostech tři první ostravské modlitebny: od r. 1832, 1857 a 1860. Hřbitov otevřen r. 1965.
Vítkovice
JJZ od centra, do r. 1923 samostatné město: Synagoga z r. 1911 vypálena nacisty r. 1939 a zbořena.
Zábřeh nad Odrou
též: Teufelsdorf
JZ od centra: Modlitebna doložená r. 1893 zničena nacisty r. 1939.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Bohumín
též: Nový Bohumín, Oderberg
Město 9 km SV, synagoga z r. 1900 zbořena nacisty, poválečná modlitebna využitá jako základní umělecká škola, zbytek ž. oddělení z r. 1898 na městském hřbitově, obřadní síň na hřb. využitá jako modlitebna církve adventistů sedmého dne, rodiště básníka Arthura Zankera (1890-1957 Croydon, Anglie).
Hlučín
též: Hultschin
Město 10 km SZ, synagoga z let 1840-43 zbořena r. 1931, hřbitov údajně z r. 1814 zničen nacisty a po osvobození využit jako čestné pohřebiště padlých sovětských vojáků.
Karviná-Doly
též: Karviná, Karwin
Část města Karviné, 14 km V, synagoga z 30. let 20. stol. zbořena nacisty.
Karviná-Město
též: Fryštát, Freistadt
Město 18 km SVV, synagoga z 2. pol. 19. stol. zbořena nacisty, hřbitov z konce 19. stol. zdevastován nacisty a po 2. svět. válce změněn v park.
Klimkovice
též: Königsberg
Město 13 km JZ, poslední modlitebna využitá jako obytná místnost, zbytek hřbitova z 2. pol. 19. stol., devastovaného nacisty.
Orlová
též: Orlau
Město 10 km SVV, synagoga reformovaného ritu z r. 1900 a synagoga tradičního ritu zbořeny nacisty, poválečná modlitebna využitá jako obytná místnost, na městském hřbitově ž. oddělení z r. 1900 s náhrobky převezenými ze zrušeného hřb. v Karviné.
Další významná místa:
Petřvald
též: Peterswald
Soukromá modlitebna bývala po 1. svět. válce ve městě Petřvaldě (7 km V).
Pudlov
Ve vsi Pudlov (6 km SSV) byl v letech 1942-44 ž. pracovní tábor (oběti jsou zde pohřbeny).