V procesu omezování styku nežidovského obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava se Židy a jejich postupného vylučování z většinové společnosti došlo také na konci léta 1940 na otázku přechodného ubytování Židů v hotelech. Podle pokynu ministerstva vnitra měla být v obvodech vybrána města s počtem obyvatel nad 20 000 a ta, kde bylo sídlo zemských radů. V těchto městech měly být vybrány vhodné hotely a podobná ubytovací zařízení určené výhradně pro židovské klienty. Do ostatních hotelů byl vstup Židům zakázán. Za zásadně nevhodné pro ubytování Židů byly označeny hotely třídy A a ty, v nichž se převážně ubytovávali cizinci.
