Mnoho lidí jistě ve svém životě slyšelo stereotypní tvrzení, že Židé jsou na peníze
, že něco drahého je židárna
nebo že se chovají jako lichváři. Nařčení, že všichni židé jsou hamižní, milují peníze nade vše a jsou ochotni pro ně udělat cokoli, se často objevuje nejen ve většině společností západního světa, ale i v mnohých známých uměleckých dílech. Dobrým příkladem může být postava žida Shylocka z Shakespearovy hry Kupec benátský. Celý mýtus, který se za staletí kolem židů a lichvy vytvořil, pramení podobně jako mnoho dalších ze středověkých náboženských poměrů ve společnosti.
Ačkoli se Židé v novověku věnovali i jiným druhům činností, přenesl se obraz Žida jako hamižného bankéře a vykořisťovatele přes další století až do současnosti a byl a dodnes bývá vděčným námětem nejrůznějších karikatur, vtipů a zesměšnění. Příkladem použití antisemitského nařčení z lichvy je třeba dílo K.Marxe, který píše Jaký je světský základ židovství? Praktická potřeba, zištnost. Jaký je židův světský kult? Čachr. Jaký je jeho pozemský bůh? Peníze.
Pojem lichva sám o sobě označuje neúměrně vysoký úrok, který si půjčující nárokuje. Je pravda, že židé často peníze půjčovali (z historie víme, že jim byla tato oblast vyčleněna) a nechávali si platit úroky tak, jako je tomu dodnes ve všech bankách světa. Lichva ovšem předpokládá automaticky, že půjčující zneužívá nezkušenosti nebo tíživé situace, ve které se člověk, jenž si půjčuje, nachází a úrok, který, po něm žádá je v hrubé nepoměru k půjčované částce. Proto obvinění z a mamonu je nutné považovat za stereotypní antisemitské obvinění.
Obvinění z lichvy, mamonu a hamižnosti se stalo jakýmsi zažitým fenoménem v mnoha společnostech světa. Tento mýtus bují dokonce i v těch místech, kde žádní židé již dávno nežijí. Pravdou je, že toto antisemitské obvinění je velmi rozšířeno a hlavně obecně velmi dobře tolerováno.
Použití pojmu v současnosti
Mýtus o židovských lichvářích, kteří milují peníze nadevše, se dodnes objevuje i v České republice i jinde ve světě. Například Jiří Štěpánek z Dělnické strany napsal ve svém článku, že A mnohdy nebylo jejich počínání košer, takže během věků mohlo vzniknout tradované klišé, že 'Židé jsou na peníze'. Ale oni se opravdu obchodu věnovali, rozhodně v hledáčku jejich prioritního zájmu nebyla práce v zemědělství.
" Jak již bylo řečeno výše, ano, je pravda, že se židé obchod věnovali, ale je třeba zdůvodnit, že tomu tak bylo také proto, že byli v ostatních disciplínách a sociálních strukturách jednoznačně diskriminováni.
Čeští antisemité pokračují se svou argumentací ještě dále a navazují tak plynule na myšlenky moderních antisemitů. Tvrdí totiž, že Židé stojí za vznikem kapitalismu i demokracie. Ty jsou podle antisemitů takové politické systémy, které židům zajistí trvalý přítok peněz do jejich kapes. Na serveru Planeta opic anonymní autor například píše, že Politika nepomáhá člověku při zajištění jeho pozitivního vývoje a přežití. Současná politika, současný systém, kolaboruje s kartelem mezinárodních lichvářské oligarchie finančního sektoru.
K demokracii se vyjadřuje další anonymní autor na serveru whitejustice, který tvrdí, že Pánům světa nezbylo než vymyslet novou alternativu. Demokracii. Pseudo svobodu, ve které ten kdo půjde s davem a nebude mnoho přemýšlet a diskutovat o tématech, které jsou tabu a bude žít „spokojený" život. Samozřejmě za předpokladu, že se budou moci neustále z člověka ždímat peníze.
Demokracie tedy podle této logiky saje z lidí peníze a podle antisemitů jdou tyto peníze do kapes židům, protože Demokracie a parlamentarismus jsou židovským vynálezem k nejsnadnějšímu ovládání národů, kdy Židé prostřednictvím zednářských lóží ovládají úplně všechny strany a hrají tak politické divadlo před očima zaslepených národů.
Stereotypní mýtus o židovské hamižnosti a lichvě, který má svoje kořeny hluboko ve středověku, se tak dnes přetváří do dalších forem.