Dobová pohlednice ze sbírky F. Bányaie
Kniha Soni Nezhodové Židovský Mikulov je odborně zpracovaná, ale přístupným jazykem napsaná monografie, chronologicky probírající historický vývoj, vnitřní život a obyvatele nejvýznamnější moravské židovské obce (a po Praze bezesporu druhé nejvýznamnější židovské obce na území našeho státu).
Autorka značně obsažného textu (kniha má 424 stran) čerpala z bohatých materiálů uložených v různých archivech, z rozsáhlé dosavadní knižní i časopisecké literatury a také z velmi zajímavých vzpomínek pamětníků a z rodinných archivů mikulovských rodáků žijících v zahraničí. Právě díky citovaným písemným záznamům těchto osobních vzpomínek, autorčiným osobním setkáním s rodáky i zařazením fotografií z rodinných pozůstalostí získala kniha důležitý aktuální rozměr, spojující historii s dneškem.
Kromě demografického, administrativně- právního a stavebního vývoje židovské obce probírá kniha podrobně i dějiny moravského zemského rabinátu (zemští rabíni sídlili až do poloviny 19. století v Mikulově), život a dílo jednotlivých rabínů a představitelů obce, systém spolků a nadací, život a dílo zdejších významných rodáků působících jinde (především ve Vídni). Jedna z kapitol je věnovaná časově krátké, ale velmi záslužné činnosti mikulovského židovského muzea pro Moravu a Slezsko.
Značnou pozornost věnuje autorka důležitým sociologickým a sociologicko-politickým problémům 1. poloviny 20. století: otázce židovské identity, vztahu k náboženství, užívanému jazyku, deklarované národnosti a státní příslušnosti. Jde především o problémy související s rozpadem Rakouska- Uherska, se snahami o národní sebeurčení nebo autonomii německy mluvících oblastí Československa a o vzrůstající antisemitismus sudetoněmeckých politických stran, to vše prožívané v mikroregionu Mikulovska. Citelným technickým
nedostatkem této významné a záslužné publikace je snad jen absence plánku města nebo aspoň jeho židovské části. Text knihy totiž na mnoha místech uvádí historická i dnešní jména ulic a náměstí nebo topografické údaje, v nichž se čtenář bez plánku nemůže orientovat.
Židovský Mikulov vydala Matice moravská jako 19. svazek Knižnice Matice moravské v Brně roku 2006.
Konzervátor památkové péče Franz Busl a jeho manželka, lékařka Ingild Janda-Busl, žijí v Bavorsku a už několik desetiletí se zabývají dějinami zaniklých západočeských židovských obcí a dokumentací jejich památek, především hřbitovů. Nedávno vydali knihu Die Geschichte der jüdischen Gemeinde in Weseritz / Bezdružice, německy psanou historii bezdružické židovské komunity, která je pravděpodobně doposud nejrozsáhlejší monografií (544 stran) věnovanou jen jediné židovské obci na českém území.
Na základě excerpce velkého množství archiválií z českých, izraelských, rakouských a německých archivů, údajů z dosavadní literatury, výsledku nedávných terénních průzkumů, vzpomínek pamětníků i na základě dokumentárního materiálu (včetně fotografií) získaného od zřejmě jediného rodáka žijícího dnes v Izraeli, sestavili autoři velmi podrobný obraz vzniku, vývoje a zániku židovské komunity v malém západočeském městě. V knize najdeme jmenovité soupisy židovských rodin z různých dob, informace o způsobech obživy (obchodních odvětvích a řemeslech), o vztazích s vrchností a úřady, o jednotlivých rabínech, kantorech, učitelích a mohelech, uvedena jsou podrobná demografická data včetně frekvence porodů, sňatků a úmrtí (se statistikou příčin úmrtí uvedených v matrice). Zpracována je stavební historie a dnešní stav židovské čtvrti (s chronologií vlastníků jednotlivých domů), synagogy (s informací o obsahu nalezené genizy) a hřbitova.
Zvláštní pozornost autoři věnují ekonomickým a právním záležitostem, které přibližují na konkrétních příkladech (pojem familianta a chráněného Žida, povolování sňatků, pachtýřské smlouvy, různé podnikatelské aktivity v době feudalismu apod.). Zpracovány jsou i události roku 1938: tzv. křišťálová noc, tragické osudy posledních židovských rodin a jejich majetku. Dokumentární hodnotu publikace zvyšuje skutečnost, že přináší podobné cenné údaje i o židovských rodinách, synagogách, modlitebnách a rituálních lázních v dalších lokalitách na území bezdružického panství (Cebiv, Dolní Jamné, Krsy, Lestkov, Okrouhlé Hradiště a Skupeč).
Die Geschichte der jüdischen Gemeinde in Weseritz / Bezdružice vydal Buchhandlung Eckhard Bodner jako 5. svazek edice německé Společnosti pro dějiny a kulturu chebského euroregionu - Euroregio Egrensis v Pressath 2006.
KnihaRuth Ellen Gruberové Jewish Heritage Travel. A Guide to Eastern Europe je anglicky psaný průvodce po židovských památkách středovýchodní
Evropy. Kniha čtenáře seznamuje s přehledem židovských dějin a vybranými židovskými památkami České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Rumunska, Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Makedonie, Bulharska, Ukrajiny a Litvy (např. na českém území tento průvodce představuje na 44 stránkách 55 nejvýznamnějších lokalit). Autorka uvádí i několik set webových nebo poštovních adres jednotlivých židovských obcí a jejich institucí, přesné kontakty na správce některých hřbitovů apod.
Text knihy se výrazně liší od jiných turisticko-informačních publikací především citovějším, sympaticky subjektivním přístupem k tématu. Kromě převažujících věcných, suše informativních
dat nám totiž autorka poskytuje i něco navíc: u mnoha popisovaných lokalit (především hřbitovů) si všímá nálady místa, barev, okolní přírody i rozhledu po krajině. Porovnává dojmy ze své předchozí návštěvy téhož místa s novými poznatky (opravy a rekonstrukce staveb, oživení místa nebo naopak jeho opuštěnost a postupující chátrání), zmiňuje se i o zajímavých setkáních s místními lidmi (často posledními židovskými obyvateli nebo vlastivědnými znalci, ale někdy i neochotnými ignoranty). Jewish Heritage Travel. A Guide to Eastern Europe vydalo nakladatelství National Geographic ve Washingtonu r. 2007. Jde o druhé, podstatně rozšířené vydání (338 stran) z roku 1992.
Všechny tři knihy jsou dostupné např. v knihovně Židovského muzea v Praze.