Devátého listopadu, v den 62. výročí pogromu známého jako Křiťšálová noc, byla v Liberci slavnostně uvedena do provozu nová synagoga. Je postavena na místě synagogy, vypálené v roce 1938, a tvoří součást rozsáhlého komplexu Státní vědecké knihovny, jehož výstavba byla financována hlavně z prostředků Ministerstva kultury ČR, programu Evropské unie Phare a Česko-německého fondu budoucnosti. Objekt, jehož realizaci podpořili prezident Václav Havel, německý prezident Johannes Rau a jeho předchůdce Roman Herzog, je nazýván Stavbou smíření a lze zde nalézt mnoho symbolů odkazujících tímto směrem. Pozemek byl vrácen Židovské obci v Liberci, která byla jedním z iniciátorů a garantů projektu. Státní vědecká knihovna zde hodlá zpřístupnit rozsáhlou sbírku sudetik
, německy psané literatury a dokumentů z Čech a Moravy z doby před 2. světovou válkou. Synagoga je postavena na trojúhelníkovém půdorysu, který tvoří samostatnou část, avšak je vklíněn do komplexu knihovny, s níž vytváří jednotný celek Po obvodu synagogy je umístěn stoupající ochoz, který lze využívat k výstavním účelům. Součástí slavnostního otevření budovy byla vernisáž výstavy obrazů malířky Helgy Hoškové. Samotná inaugurace modlitebny sestávala ze slavnostního vnesení Tóry a následné bohoslužby, kterou vedl vrchní zemský rabín Karol Sidon. Spolu se zprovozněním synagogy byla otevřena i Státní vědecká knihovna za účasti mnoha oficiálních hostů, v čele s ministrem kultury Pavlem Dostálem.
Otevření komplexu, jež je dílem architekta Radima Kousala, bylo doprovázeno přísnými bezpečnostními opatřeními, protože ve stejný den se v Liberci konala shromáždění republikánů, Vlastenecké fronty a dalších extremistických skupin. Večer se navíc odehrávalo fotbalové utkání mezi Libercem a FC Liverpool, hrozící rovněž výtržnostmi. Ceremoniál se však nakonec odehrál bez jakýchkoliv incidentů.
Nová liberecká synagoga má mnoho obdivovatelů i mnoho kritiků. Její moderní pojetí vyvolává polemiku o tom, zda se nejedná o přílišný architektonický exhibicionismus na úkor užitkovosti stavby. Konzervativnějším návštěvníkům zas vadí komínový charakter interiéru bez oken a lamelové obložení hlavního prostoru, evokující vězení. Je však třeba konstatovat, že i přes veškeré výhrady jde o stavbu první synagogy od roku 1938 na území České republiky (vlastně je to první nová synagoga na východ od bývalé železné opony).