Nadace obětem holocaustu

V Roš chodeš jsme již několikrát informovali o činnosti Smíšené pracovní komise, jež pracuje od listopadu 1998 a zabývá se problematikou zmírňování některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu. Komise se pod vedením místopředsedy vlády Pavla Rychetského věnuje studiu historie nacistické perzekuce židovského obyvatelstva a zejména arizaci majetku na území dnešní České republiky. Současně předkládá vládě návrhy, které by umožnily zmírnit obětem holocaustu či jejich potomkům některé majetkové křivdy. Z podnětu této komise byl mj. dne 20. června 2000 přijat parlamentem ČR zákon č. 212/2000 Sb., v jehož rámci je možné restituovat umělecká díla, která byla nalezena ve státních galeriích a muzeích jako původní majetek obětí holocaustu. Text zákona a seznam uměleckých děl naleznete na internetové adresewww.restitution_art.cz.

Nadační fond obětem holocaustu

Jedním z významných poslání Smíšené komise je snaha, aby lidé, kteří byli za druhé světové války z rasových důvodů pronásledováni a za své ztráty na nemovitém majetku nemohli být dosud nijak kompenzováni, dostali alespoň určitou finanční částku. Tato částka by neměla být chápána jako kompenzace, spíše se jedná o projev dobré vůle zmírnit některé tvrdosti českého práva při uplatňování restitucí.

V září 2000 rozhodla Poslanecké sněmovna ČR na návrh vlády, že na Nadační fond obětem holocaustu (NFOH), pro tento účel speciálně zřízený, bude převedeno 300 milionů Kč. Jedna třetina této sumy bude použita k výplatě peněžních částek fyzickým osobám (či jejich potomkům a dědicům), jejichž nemovitý majetek byl arizován v době okupace dnešního území České republiky nacistickým Německem a platné restituční předpisy ani mezinárodní dohody jim neumožnily navrácení tohoto majetku či získání jiné formy odškodnění za tento majetek. Zbylé dvě třetiny zmíněné částky by měly být použity na humanitární projekty jednotlivých židovských obcí v ČR.

V současné době správní rada NFOH pracuje na projektu pro individuální platby. Po jeho vyhlášení, které se předpokládá v tomto měsíci, bude vyhlášeno grantové řízení pro projekty židovských obcí a případných dalších žadatelů. Informace, které uvádíme v tomto článku, jsou čerpány z pracovní verze projektu pro individuální platby. Jeho konečná verze může obsahovat změny oproti jeho zde prezentované podobě.

Kdo bude moci žádat

Všechny osoby, které v důsledku rasové perzekuce pozbyly vlastnické právo k nemovitému majetku na území dnešní ČR v době od 29. září 1938 do 8. května 1945 v důsledku převodu nebo přechodu vlastnického práva, prohlášených za neplatné dekretem prezidenta č. 5/1945 Sb. nebo zákonem č. 128/1946 Sb., jimž toto vlastnické právo nebylo vráceno ani žádným způsobem odškodněno (např. na základě mezinárodních náhradových dohod, které uzavřelo Československo s řadou zemí, mj. s USA a Kanadou) a jimž nevznikl právní nárok na jeho vrácení ani na finanční náhradu podle restitučních předpisů vydaných po roce 1989. Žádost není podmíněna českým státním občanstvím. Pokud vlastník nemovitosti zemřel, může místo něj podat přihlášku manžel. Nežije-li manžel, mohou místo původního vlastníka přihlášku podat jeho potomci.

Náhrada za movitý majetek

Náhrady za movitý majetek Nadační fond obětem holocaustu neřeší. Osoby, které v důsledky nacistické perzekuce utrpěly újmy na movitém majetku (přišly např. o peněžní vklady, akcie, cenné předměty apod.), se mohou se svými nároky obracet nejpozději do 11. srpna 2001 na Mezinárodní organizaci pro migraci. Její adresa je: International Organisation for Migration (IOM), 17 Route des Morillons, POB 71, Ch-121, Geneve 19, Switzerland. Webová stránka organizace zní: www. compensation-for-forced-labour.org. Osoby žijící v ČR mohou získat bližší informace na pobočce IOM, adresa: Heleny Malířové 3, Praha 6.

Doklady

Žadatel o finanční částku by měl doložit, že původní vlastník nemovitosti byl v období od 29. září 1938 do 8. května 1945 obětí rasové perzekuce ze strany nacistických úřadů. To znamená, že z důvodů rasového pronásledování např. musel opustit území Československa, byl vězněn v koncentračním táboře či v ghettu, skrýval se před uvězněním apod.

Je třeba co nejpřesněji identifikovat nemovitost, které pozbyl (např. výpisem z pozemkové knihy) a doložit historii vlastnického vztahu k ní. K tomu účelu může sloužit rozhodnutí o konfiskaci, doklad o dědickém řízení apod. Lidé žijící v zahraničí, kteří nemají možnost získat potřebnou dokumentaci k žádosti (výpisy z pozemkových knih atd.), mohou dodat pracovníkům NFOH podklady a ti potřebné materiály bezplatně vyhledají.

Dále je třeba uvést všechny důležité informace a doklady o tom, jak probíhaly dosavadní snahy vlastníka (dědiců) o restituci či získání odškodnění (např. žádosti bezprostředně v poválečném období dle dekretu č. 5/1945 nebo zákona č. 128/ 1946, žádosti o odškodnění dle mezinárodních náhradových dohod a restitučních zákonů po roce 1989).

Pokud není žadatelem původní vlastník nemovitosti, musí být doložen příbuzenský vztah žadatele k němu, např. oddacím listem, rodným listem apod.

Přihláška a další informace

Poté, co bude oficiálně vyhlášen projekt, zveřejníme v našem časopise kontaktní adresy pro získání formuláře a dalších informací.

Příspěvek

Po uplynutí stanovené lhůty pro podání žádostí - současná pracovní verze tuto lhůtu stanovuje na konec roku 2001 - shromáždí pracovníci NFOH všechny přihlášky a ty z nich, které budou splňovat uvedené podmínky, budou vyhodnoceny. Správní rada NFOH pak navrhne způsob výpočtu jednotlivých plateb. Pokud by prostředky vložené do NFOH za účelem zmírnění některých majetkových křivd obětem holocaustu nezaručovaly v rámci možností dárce důstojnost zamýšleného gesta, bude NFOH usilovat o získání dalších finančních prostředků.

Rozhodnutí o výplatách bude následně veřejně oznámeno. Finanční částky obdrží žadatelé na základě podepsané smlouvy o poskytnutí finančního příspěvku, jež je součástí přihlášky. Podá-li přihlášky více dětí původního vlastníka, bude příspěvek rozdělen mezi ně rovným dílem. Podá-li místo dítěte původního vlastníka přihlášku více potomků, bude podíl připadající na zemřelé dítě původního vlastníka rozdělen rovným dílem mezi ně.

O dalším vývoji projektu přineseme informace v některém z příštích čísel Roš chodeš.


Klíčová slova

Pavel Rychetský, Smíšená pracovní komise, Poslanecké sněmovna ČR, Nadační fond obětem holocaustu (NFOH)