Literatura s hvězdou Davidovou

Když vyšel první díl slovníkové příručky k dějinám česko-židovských a česko-židovsko-německých literárních vztahů 19. a 20. století Literatura s hvězdou Davidovou (1998) bylo zřejmé, že více než o dílo, které s promyšlenou koncepcí chce mapovat složitě zvrstvenou komparaci, jde o improvizovaný pokus, mající na mysli spíše aktuálnost úkolu. Z pouhého pohledu do hesláře snadno zjistíme, že autorský okruh lze rozšířit i eliminovat a že autoři si se samotným vymezením okruhu slovníkových hesel příliš starostí nedělali. Potvrzuje to druhý díl příručky, opět stejně nahodile sestavený. Není totiž zřejmé, zda zařazení toho či onoho autora je určeno židovskými motivy, tématy, problematikou jinakosti, autorským původem či dokonce tím, že autor měl v oblibě židovskou tvorbu. Jde o obraz židovství v české a německé literatuře nebo o přínos židovských autorů do evropského písemnictví? Autoři - A. Mikulášek, V. Glosíková, A.B. Schulz a kolektiv (v druhém dílu místo V. Glosíkové se objevuje J. Švábová) prohlašují, že jde o první práci tohoto druhu u nás, která přináší relativně (?) nový pohled a neakademickou formou zprostředkovává informace. Jde však pouze o přejatá a doplňovaná hesla, která najdeme v řadě našich i zahraničních slovníků a dějinách literatur.

Neakademická forma v tomto případě je jen zástěrkou pro ledabylost a stylistickou neobratnost, která se pohybuje na hranicích nechtěné komičnosti. Z nesčíslných příkladů jen některé: do básníkova rozjímání vstupují vedle patosu i sociální témata (F. Adler), básník navazující na literární modernu, na prokleté básníky, avantgardu (surrealismus) i na filosofii marxismu" (K. Sýs), Novela Duhový pták... představuje jedno z prvých děl autora vůbec (J. Zeyer). Z některých hesel je zřejmá snaha rehabilitovat režimní literaturu sedmdesátých a osmdesátých let, včetně té, která se účastnila antisemitských kampaní (zřejmé je to zejména u textů Mikuláškových). Např. v hesle Kolár František J. je zcela posunut význam Kolárovy brožury Sionismus a antisemitismus. K jejím přednostem prý patří bohatství faktického historického materiálu. Dílko, které prý vyvolalo kontraverzní reakce, patřilo ve své době (1970) k těm nejodpornějším. Podle Kolára deformace antisemitského charakteru (okolo Slánského procesu) vznikly proto, že se na stranu imperialismu postavilo celé sionistické hnutí, že se do protisovětské fronty zařadil i Izrael.

Lze jen doufat, že Mikulášek se svou horlivostí nepřipravuje již třetí díl příručky, které věru není zapotřebí. Seriózní informace najde čtenář dnes již v řadě publikací, studií a ve slovnících.