V polovině listopadu se konala v přívětivém prostředí Muzea Kroměřížska již 13. konference Židé a Morava. Úhrn přednášek přinese jako vždy sborník, zde připomeneme jen nejvýraznější příspěvky.
Úvodní přednáška arch. J. Klenovského (ŽO Brno) představila různé druhy památníků a pamětních desek na území Moravy a Slezska, věnované obětem holocaustu, zničeným židovským památkám a jednotlivým rodákům. Mgr. D. Polakovič (ŽM Praha) se zaměřil na nejasné počátky instituce zemského rabinátu na Moravě a zpochybnil dosud přijímané představy o jejím počátku v polovině 16. století. Předmětem zájmu dr. J. Bránského se tentokrát stal pivní šenk v boskovickém Židovském Městě, nazývaný od počátku 18. století Pardon, kde se čepovalo vrchnostenské pivo a provozoval ji židovský nájemce.
Mgr. R. Daněk (Archiv města Ostravy) přinesl překvapivý pohled na podnikání Lichtensternů z Koloredova na Ostravsku, jejichž aktivity výrazně přesahovaly hranice Ostravska. Mgr. H. Šústková ze stejné instituce se věnovala osudům ostravské bankéřské rodiny Wechsbergů. Připomněla odvrácenou stranu velkého podnikání, bankroty, životní krachy, sebevraždy. Do třetice se ředitelka Archivu města Ostravy dr. B. Przybylová věnovala příběhu malého židovského podnikatele Eduarda Grafa z Ostravy, který se z prvního niského transportu dostal na území Ukrajiny a skončil v sovětském gulagu. Podnikání Židů v období liberalismu a jejich účasti v místní veřejné správě a společenském životě ve Frýdku a Místku (1870-1939) se podrobně věnoval Mgr. Jaromír Polášek (Muzeum ve Frýdku-Místku).
Mgr. P. Pálka (Muzeum Kroměřížska) se zabýval činností kroměřížských antisemitských novin Žihadlo z počátku 90. let 19. století, které prosazovaly tzv. plemenný antisemitismus
.
Historií snah o založení Židovského ústředního muzea pro Moravsko-Slezsko v Mikulově pod vedením mikulovské rodiny Teltscherů se zabýval A. Pařík (ŽM Praha). Ačkoliv muzeum existovalo pouhé dva roky (1936-38), jeho příběh poskytuje dobrý příklad spolupráce různých židovských institucí, představitelů obcí, B'nai B'rith, Zemského svazu ŽNO a mnoha jednotlivců bez ohledu na politický názor a zaměření. Bc. E. Janáčová přednesla příspěvek o izraelské výtvarnici s moravskými kořeny Anně Ticho a její cestě z rodného Brna do Vídně a Jeruzaléma, kde se vdala za MUDr. Alberta Ticho z Boskovic. Jejich dům se stal kulturním centrem, kam docházeli Scholem a Buber, navštívili ho např. Einstein, Werfel. Příspěvek ing. J. Kapouna byl věnován osobnosti a osudům Herrmanna Steinschneidera z Prostějova (známého spíše pod uměleckým jménem Erik Jan Hanussen), slavného mága a ilusionisty 20. a 30. let, jehož otec býval šámesem v prostějovské synagoze.
Dr. M. Dokoupilová (Muzeum Prostějovska) zpracovala pronásledování židovského obyvatelstva v Prostějově, Mgr. E. Kalousková (UP Olomouc) se věnovala životnímu příběhu uherskobrodského rodáka Arnošta Schöna, který byl zapojen v místním odboji a částečně ho i financoval. Po únoru 1948 se vystěhoval do Izraele.
Překvapivě referátů se zabývalo poválečnými osudy Židů v Československu. Z nich nejzajímavější byl asi příspěvek Mgr. J. Machaly, věnovaný konfiskaci židovského majetku po válce v Holešově. Tento majetek byl automaticky považován za opuštěný a jako takový byl zabaven obcí a rozprodán soukromníkům ihned po osvobození, dříve než se někteří majitelé stačili vrátit z koncentračních táborů. Podrobným mapováním poválečných osudů židovských obcí a jejich představitelů na Moravě v letech 1948-68 se zabývala dr. B. Soukupová. Sledovala činnost poválečných duchovních, kantorů E. Davidoviče, B. Farkaše, a zejména rabína R. Federa, jejich rozporné postavení mezi snahou poskytnout jakousi životní perspektivu souvěrcům a větší či menší mírou spolupráce s režimem, i to, nakolik dokázali zabránit tomu, aby se náboženským a pietním aktům podsouvaly politické významy. O to smutnější byl skutečný nedostatek duchovních uštvaných hektickým životem, státním dohledem a perzekucí. Ačkoli v dobovém tisku nacházíme mnoho dokladů snahy o přizpůsobení se režimu, lze tyto materiály sotva považovat za odpovídající výraz skutečných názorů a života židovské komunity. Ing. J. Zika vzpomenul na snahy o záchranu břeclavské synagogy, které hrozila na sklonku 80. let demolice, její rekonstrukci a úspěšné současné využití břeclavským muzeem. Autor se angažoval také ve snaze o záchranu břeclavského židovského hřbitova, která se však nesetkala s podobným úspěchem.
Za Muzeem Kroměřížska a organizátorem konferencí Mgr. Petrem Pálkou stojí již úctyhodná řada 12 sborníků z předchozích konferencí z let 1994-2005, které by neměly chybět v žádném muzeu a vzdělávací instituci nejen na Moravě. Všechny sborníky je dosud možno zakoupit na adrese Muzeum Kroměřížska, Velké náměstí 38, 767 11 Kroměříž nebo objednat e-mailem na adrese muzeum@muzeum-km.cz.