Koncentrace v cikánských táborech

V souvislosti s výnosem o potírání cikánského zlořádu byly na počátku srpna 1942 zřízeny Cikánský tábor I v Letech u Písku  a Cikánský tábor II v Hodoníně u Kunštátu  (dále CT I a CT II). Do těchto nově zřízených koncentračních táborů měly být zařazovány především osoby, které splňovaly podmínky pro uvalení preventivní policejní vazby.1

Oficiálně mělo jít o uvěznění cikánů a cikánských míšenců, kteří nejsou v pevné a produktivní práci, spolu se všemi rodinnými příslušníky.2 Avšak i lidé, kteří práci měli, mohli být deportováni, když úřad práce rozhodl, že nemá námitky vůči deportaci.3 Místní policisté v rámci soupisu označili předběžně v celém Protektorátu z 11 886 zkoumaných lidí 5 860 za rasové cikány nebo míšence.4 Z nich bylo více než 1 300 osob uvězněno v CT I Lety u Písku, téměř 1 400 bylo uvězněno v CT II Hodonín u Kunštátu.5

Na rozdíl od předchozích kárných pracovních a sběrných táborů, fungujících na těchto místech, byly podmínky věznění v cikánských táborech podstatně horší a navíc fungovaly jako čekací stanice na odsun do koncentračního tábora v Osvětimi. Časově neomezená internace v cikánských táborech byla určena nejen pro dospělé a zdravé muže, ale i pro ženy a děti, nemocné a staré lidi.

Z celkového počtu zhruba 2 700 vězňů, kteří byli v letském a hodonínském cikánském táboře uvězněni, zemřela část během internace na následky katastrofálních životních podmínek, část byla odtransportována do KT Auschwitz I v  transportech asociálů a malá část propuštěna na dočasnou svobodu, kde se museli podrobit jiným represivním opatřením. Zbývající vězni byli hromadnými transporty cikánů odvezeni do cikánského tábora v rámci KT Auschwitz-Birkenau, kde většina z nich zahynula.6


Další kapitola: DEPORTACE DO OSVĚTIMI

Poznámky

1:

Moravský zemský archiv, B 124, Krajský národní výbor Brno, III. manipulace, kart. 1871, inv. č. 1536, fol. 754–769, Rozkaz generálního velitele neuniformované protektorátní policie z 10. července 1942 č. St I/II-17-100-78 „Potírání cikánského zlořádu“.

2:

Moravský zemský archiv, B 124, Krajský národní výbor Brno, III. manipulace, kart. 1871, inv. č. 1536, Prováděcí směrnice k výnosu ministerstva vnitra č. D-1520-22/6-42-6/4 z 24. června 1942 „Potírání cikánského zlořádu“.

3:

Jako například úřad práce v Klatovech, Státní oblastní archiv Třeboň, fond CT Lety, karton 23, inv. č. 96, fol. 178, úřad práce Klatovy – pobočka Přeštice četnické stanici v Přešticích, 30. července 1942.

4:

Nečas, Ctibor. Holocaust českých Romů. Praha: Prostor, 1999. 173 s. s. 20.

5:

Nečas, Ctibor. Holocaust českých Romů. Praha: Prostor, 1999. 173 s. s. 83.

6:

Více o protektorátních „cikánských táborech“ viz např. Nečas, Ctibor. Andŕoda taboris. Tragédie protektorátních cikánských táborů v Letech a v Hodoníně. Brno: 1995. .

Seznam použité literatury:
  • ​Rickmann, Anahid S. „Rassenpflege im völkischen Staat“. Zum Verhältnis der Rassenhygiene zur nationalsozialistischen Politik. Bonn: Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Bonn, 2002.
  • Nečas, Ctibor. Romové na Moravě a ve Slezsku (1740-1945). Brno: Knižnice Matice moravské, 2005. 475 s.
  • Nečas, Ctibor. Romové v České republice včera a dnes. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 132 s.
  • Nečas, Ctibor. Českoslovenští Romové v letech 1938-1945. In: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1994.
  • Nečas, Ctibor. Holocaust českých Romů. Praha: Prostor, 1999. 173 s.
  • Nečas, Ctibor. Andŕoda taboris. Tragédie protektorátních cikánských táborů v Letech a v Hodoníně. Brno: 1995.
  • Nečas, Ctibor. Nemůžeme zapomenout. Našti bisteras. Nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků. Olomouc: Univerzita Palackého v Oloumoci, 1994. 244 s.
  • Nečas, Ctibor. Nad osudem českých a slovenských Cikánů 1939-1945. Brno: Univerzita J. E. Purkyně v Brně, 1981. 180 s.
  • Schmidt, Zilli. Gott hat mit mir etwas vorgehabt! Erinnerungen einer deutschen Sinteza. Berlin: Stiftung Denkmal für die ermordeten Juden Europas, 2020.
  • Serinek, Josef, Tesař, Jan a Ondra, Josef. Česká cikánská rapsodie. Praha: Triáda, 2006.
  • Memorial book: The Gypsies at Auschwitz-Birkenau = Księga Pamięci: Cyganie w obozie koncentracyjnym Auschwitz-Birkenau = Gedenkbuch: Die Sinti und Roma im Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau: The gypsies at Auschwitz-Birkenau. München: Saur, 1993.
  • Váša, Pavel a Trávníček, František. Slovník jazyka českého. Praha: Fr. Borový, 1937.
  • Zimmermann, Michael. Rassenutopie und Genozid. Die nationalsozialistische Lösung der Zigeunerfrage. Hamburg: Christians, 1996. 547 s.
  • Benz, Wolfgang, Distel, Barbara a Königseder, Angelika. (Hg.): Ort des Terrors. Geschichte der nationalsozialistischen Konzentrationslager, Bd. 8. München: 2008.
  • Aly, Götz. Die restlose Erfassung: Volkszählen, Identifizieren, Aussondern im Nationalsozialismus. Frankfurt am Main: Fischer, 2000.