|
Město na Moravě, 225 km JVV od Prahy, 16 km JZ od okr. města Přerova. Nejpozději od 1. poloviny 15. stol. byl K. městečkem, od 16. stol. býval někdy nazýván městem, na město byl povýšen r. 1787.
|
Počátek ž. osídlení není znám, mohlo však existovat ve 14. stol. ŽO vznikla snad v 15. stol. po vypovězení ž. obyvatel z Olomouce a dalších moravských královských měst. R. 1566 žilo v K. už 52 ž. rodin, v 17. stol. se zde usídlili uprchlíci z Ukrajiny a rodiny vypovězené z Vídně, r. 1727 tu žilo 470 osob ž. vyznání (tj. asi 27 % obyvatel). Od konce 18. stol. do poloviny 19. stol. smělo v K. bydlet 76 povolených rodin (r. 1834 to bylo 519 osob, tj. téměř 16 % obyvatel). R. 1900 zde žilo už jen 198 osob ž. vyznání (3 %), r. 1930 pouze 72 osob (1 %). Po 2. svět. válce nebyla ŽNO obnovena.
V K. působili proslulí rabíni, např. v letech 1779-83 Eleazar Fleckeles (1754 Praha-1826 Praha) nebo Jakob Brüll (1812 Rousínov-1889 Kojetín). V letech 1903-06 zde působil pozdější vrchní rabín ČR Richard Feder (1875 Václavice-1970 Brno). - Zdejším rodákem byl David Kaufmann (1852-99 Karlovy Vary), profesor rabínského učiliště v Budapešti, autor mnoha judaistických spisů. - Z K. snad pochází vzácný rukopis z 2. poloviny 16. stol., uložený dnes v Cambridgi: překlad veršovaného románu Artušův dvůr do jidiš, opsaný Šeftelem z Kojetína
.
Podle starého ž. názvu města je utvořeno ž. příjmení Goitein.
Ghetto bývalo nejpozději od 16. stol. v obloukové ulici mezi náměstím a Z městskou hradbou (dnes Husova ul.). Už před třicetiletou válkou se skládalo z 59 domů, od katastrofálního požáru z r. 1714 tu stávalo ca 40-45 domů (většina jich je v přestavbách dochována). V obecním domě čp. 796 z r. 1867 býval rabinát, škola, zasedací síň ŽNO a rituální lázeň (dnes fara Církve čs. husitské).
Synagoga v S části Husovy ul., u býv. hradební linie, 150 m SZ od náměstí. Existovala jistě už v 16. stol., protože r. 1614 byla opravována. Po polovině 17. stol. vyhořela, v 1. polovině 18. stol. obnovena v dnešní podobě. Bohoslužby do 2. svět. války, od r. 1949 nebo 1953 využitá jako sbor Církve čs. husitské (orientace obrácena o 180 stupňů, ženská galerie oddělena od hlavního sálu zdí). Klenba se štukovou výzdobou. V klenuté předsíni (dnešním kolumbáriu), která by mohla být nejstarší částí budovy - snad pův. modlitebnou z 15. stol. - je zazděno keramické rituální umyvadlo neznámého stáří.
Hřbitov 700 m SSZ od synagogy, v Olomoucké ul. (vedoucí do Uhřičic). Neznámého stáří, doložen r. 1574 (kdy však byl pravděpodobně už rozšiřován). Pohřby do r. 1942. Po r. 1945 zdevastován, dnes nejstarší čitelný náhrobek z r. 1795. Secesní obřadní síň z r. 1901 (arch. W. Stiassny) zbořena po 2. svět. válce.