Již Karel Poláček ve svém díle Muži v ofsajdu konstatuje, že český národ se dělí na dva tábory, Spartu a Slávii. Já léta na rozdíl od pana Načeradce fandím Spartě a také na její zápasy chodím. Navštívil jsem proto jejich vzájemný souboj 19. března na Letné. Spolu se mnou jej navštívilo dalších 16 500 diváků. S podivem byla z nich asi polovina Židů?! V průběhu utkání obě strany vsítily celkem osm branek a zápas končil 4:4, když Žid Kuka, jeden z nejlepších českých fotbalistů, sám vstřelil 3 góly. Divíte se, kde se najednou nabralo v Česku tolik Židů a navíc na fotbale, který, jak je všeobecně známo, Židy zajímá podstatně méně než například odškodné za naše útrapy a ztráty během německé okupace? Trpělivost, vysvětlím.
Během zápasu, ne ponejprv, se z řad sparťanských fanoušků, tzv. vlajkonošů, ozývalo na adresu soupeře: Jude Slávia, Jude Slávia
nebo duchaplnější Polský Židi, Polský Židi
. Znamená to, že asi polovina přítomných, tedy slávistů, byli Židi. Tyto pokřiky v Praze nejsou nijak výjimečné, ba ani nové. Dosud jsem nezaznamenal nic ze strany politiků, filosofů, novinářů aneb jim podobných či od povolanějších - funkcionářů Sparty nebo fotbalového svazu - na usměrnění nebo omluvu. Mimo jednoho novinového článku, v němž bylo připomenuto nevhodné chování části publika na mezistátním utkání, jemuž jsem byl též přítomen, Česká republika - Izrael, kdy během izraelské hymny někteří diváci
pískali a ve své xenofobní důslednosti zůstali sedět. Samozřejmě nemůžeme očekávat, že právě fotbalové obecenstvo vyniká inteligencí a slušností, naopak je jaksi vžité, že na fotbale se může vše. Chtěl jsem jen udělat těmito řádky trochu radosti souvěrcům. Nikde a nikdy na vás nezapomenou. Během skandování jsem se s připitomělým výrazem ve tváři zeptal vedle sedícího padesátníka: Co to je Jude Slávia?
On mi ochotně vysvětlil, že to jsou Židi. Na místě jsem konstatoval: Já je neznám, ale znamená to, že ten Kuka, Ulich a Dostálek jsou Židi? Tak to znamená, že ten rabín Sidon, jak jsem ho viděl nedávno v televizi, je jejich trenér? Vždyť ten fousáč vůbec nemluvil o fotbale?!
Ale ne, to oni jen tak jako,
pokračoval ochotný Čecháček. To mě uklidnilo už jen proto, že ten zdejší antisemitismus je jen tak, jako když. Až si jeho projevů nikdo nevšímá, tudíž je ani nekomentuje, snad aby si nezadal s těmi čtrnáct- až dvanáctiletými vlajkonoši. Podle mne je omlouvá skutečnost, že skoro určitě ani polovina z nich neví, co to vlastně Žid je. Já to ale vím a abych pravdu řekl, ta hluchoněmá slepota a omezenost části národa, mezi nímž žiji, mi přinejmenším dost hodně vadí, ač jsem si již téměř zvykl. Ale - nezvykl.