|
V něm. pramenech Eibenschitz, Eibenschütz. Město na Moravě, 175 km JV od Prahy, 20 km JZ od okr. města Brna. Už ve 2. polovině 13. stol. byly I. městem. |
Počátek ž. osídlení není znám. Ve 13.-14. stol. údajně žilo ž. obyvatelstvo v rybářském předměstí
na JV předměstí. Spolehlivě je ž. osídlení doloženo až od konce 15. stol. ve vnitřním městě. I. tvořily výjimku mezi moravskými královskými městy: na rozdíl od ostatních nebyli z I. židé nikdy vypovězeni. R. 1584 je tu doloženo 49 manželských párů, r. 1618 snad 19 rodin, r. 1791 údajně 533 osob ž. vyznání (48 % obyvatel). Od konce 18. stol. do poloviny 19. stol. smělo ve městě bydlet 144 povolených ž. rodin (r. 1835 to bylo 877 osob, tj. 25 % obyvatel). R. 1869 tu žilo už jen 619 osob (13 %), r. 1900 pouze 281 osob (6 %), do r. 1930 počet klesl na 141 osob (2 %).
Do r. 1840 působila v I. ješiva. Mezi více než 20 ivančickými rabíny známými jménem (od počátku 17. stol.) byli autoři významných teologických spisů i příslušníci známých rabínských rodů (např Beer Oppenheim, v I. 1829-59).
V I. se narodili něm. dramatik, režisér a herec Leopold Adler (1850-1919 Mnichov), muzikolog Guido Adler (1855-1941 Vídeň) a americký hud. skladatel a dirigent Hugo Weisgall, který po 2. svět. válce působil jako kulturní přidělenec velvyslanectví USA v Praze (1912, žije v USA).
R. 1938-39 byl v I. tranzitní tábor pro ž. uprchlíky z pohraničních oblastí připojených k Německu, z Rakouska a Německa. V letech 1939-42 sloužil jako internační tábor gestapa pro ž. obyvatelstvo. Pamětní deska tábora na budově kožedělného závodu.
Ž. čtvrť - ghetto - doložena od konce 15. stol. v S části hrazeného města. Jejím základem byla zřejmě ul. Josefa Vávry, později ghetto zahrnovalo i ul. Ve Fortně, ul. J. Schwarze a S část nám. Komenského. R. 1672 zde bylo 31 domů, v 19. stol. až 66 ž. domů. Většina domů (v přestavbách) dochována.
Poslední synagoga v ul. Jos. Vávry. Postavena v letech 1851-53 v empírovém slohu na místě původní synagogy neznámého stáří. Jedna z jejích tór pocházela ze 16. stol. Bohoslužby do 2. svět. války, od té doby je budova využitá jako skladiště.
Hřbitov v Mřenkové ul., 300 m SZ od synagogy. Založen snad v 16. stol., rozšířen r. 1608, 1664 a naposledy r. 1878. Nejstarší čitelný náhrobek z r. 1552, pohřby i po 2. svět. válce. Velmi cenný hřb. s náhrobky renesančního, barokního a klasicistního typu. Novorománská obřadní síň z r. 1902.
Další významná místa:
Oslavany
V městečku Oslavany (4 km SZ) byl v letech 1942-45 ž. pracovní tábor a internační tábor pro muže ze smíšených manželství.