|
Město v Čechách, 50 km JZ od Prahy, 19 km JZ od okr. města Berouna. H. byly založeny jako město v 1. čtvrtině 14. stol. |
Nejstarší doklady o ž. osídlení pocházejí z 2. poloviny 15. stol., z dalšího století se zprávy nedochovaly. V 17. stol. a v 1. polovině 18. stol. ž. rodiny v H. bydlet nesměly. R. 1793 jsou ve městě doloženy 4 rodiny, r. 1846 už 6 rodin, po r. 1848 přicházejí další z okolního venkova. R. 1873 žilo v H. 78 osob ž. vyznání (2 % obyvatel), r. 1900 to bylo 75 osob (2 %), r. 1930 už jen 50 osob (1 %). Náb. obec vznikla r. 1875 oddělením od ŽNO v sousedních Praskolesích (r. 1893 k ní byla mateřská obec spolu s jinými připojena), po 2. svět. válce nebyla obnovena.
Ž. příjmení Horowitz, Hurwitz apod., doložená od počátku 16. stol., jsou snad utvořena podle něm. jména města.
Synagoga ve Valdecké ul., J od náměstí. Prostá bezslohová stavba z r. 1903 (stav. O. Zambory). Bohoslužby do 2. svět. války, od r. 1947 využitá jako kostel českobratrské církve evangelické, po r. 1971 stavebně adaptována (hlavní sál zmenšen, v patře zřízen byt pro duchovního). V interiéru pamětní deska z r. 1904.
Hřbitov v H. nebyl, pohřbívalo se v Praskolesích.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Běštín
též: Běchčín, Bieschtin
9 km JV, malá synagoga neznámého stáří přestavěná na rekreační chalupu.
Hostomice
Městečko 10 km V, modlitebna bývala v 19.-20. stol. v obytných domech, hřbitov snad z r. 1837.
Hřešihlavy
též: Řešohlavy, Rescholau, Reschihlau, Herschichlau
22 km SZ, v 1. polovině 19. stol. ves s údajnou ž. většinou, synagoga snad z 1. pol. 19. stol. zbořena na počátku 20. stol., zachována ž. ulice s býv. školou, hřbitov z r. 1821.
Lochovice
Městečko 6 km SVV, poslední modlitebna z 1. poloviny 19. stol. využitá jako součást obytného domu.
Praskolesy
4 km SV, modlitebna z r. 1838 využitá jako součást obytného domu, hřbitov snad z r. 1863, rodiště spisovatele Jiřího Weila (1900-1959 Praha).
Prašný Újezd
19 km SZ, zbytek ž. ulice, synagoga neznámého stáří vyhořela r. 1907 a později byla zbořena.
Terešov
16 km SZ, poslední synagoga snad z přelomu 18.-19. stol. zbořena po r. 1960, zbytek ž. ulice, hřbitov pravděpodobně ze 17. stol. s náhrobky od počátku 19. stol.
Zvíkovec
20 km SZ, modlitebna existovala v 18.-19. stol.