Před dvěma roky jsme čtenáře Roš chodeš informovali o vzniku Občanského sdružení Památník Hartmanice, které chce zachránit a obnovit zchátralou budovu bývalé synagogy ve městě Hartmanice u Sušice. Synagoga patřila zdejší kdysi relativně velké židovské obci, která se však během první republiky postupně zmenšovala, protože mnozí Židé se stěhovali do vnitrozemí.
Po mnichovské dohodě se staly také Hartmanice, v nichž převládalo německé obyvatelstvo, součástí Hitlerova Německa. O osudu zdejších Židů zatím chybí dokumenty. Někteří údajně uprchli přes nově vytvořenou hranici, probíhající jen asi kilometr za Hartmanicemi, do Čech. Nejméně pět místních Židů však bylo ihned po příchodu německé armády posláno transportem do koncentračního tábora Dachau. Židovský majetek ve městě byl pak arizován a synagoga byla přestavěna na truhlárnu. Ženská galerie byla stržena a místo ní bylo zřízeno patro. Nacisté pochopitelně odstranili židovskou symboliku - z vchodových dveří zmizela krásná Davidova hvězda a ze štítu synagogy kamenné desky desatera. Po válce byla budova i nadále využívána jako truhlárna. Stavba postupně chátrala, až byla v tak zoufalém stavu, že měla být v osmdesátých letech stržena.
Do původní podoby
Občanské sdružení Památník Hartmanice nechalo zpracovat historický průzkum a architektonický projekt, podle nichž nyní probíhá rekonstrukce synagogy do původní podoby. Vychází se přitom pokud možno ze stavu, v jakém byla synagoga při svém otevření v osmdesátých letech devatenáctého století. Místní truhlář vyrábí přesné repliky oken a dveří podle zbytků původních, které se dochovaly. Detaily jako zámky, okenní kličky a panty se odlévají ve slévárně na míru opět podle několika dochovaných kusů. Některé části se do synagogy vrátí v originálech, například kamenné patky dřevěných sloupů, které byly nalezeny na zahradě sousedního domu, zejména se však na nově obnovený štít vrátí kamenné desatero nalezené (rovněž v zahradě) před patnácti lety.
Po dvou letech práce je synagoga definitivně zajištěna proti dalšímu chátrání. Byly vyměněny asi dvě třetiny krovu, položena moderní střešní izolace a přes ní štípaný dřevěný šindel zhotovený stejnou technologií, jakou se vyráběl v době stavby synagogy. Byly obnoveny klenby oken a jsou již zhotoveny repliky původních oken - osazeny budou do zimy. Podlaha byla vykopána a zabetonována. V minulých týdnech byly dokončeny kompletní vnitřní dřevěné konstrukce - tj. sloupy, které podpírají konstrukci obnovené galerie. Připravuje se připojení na rozvod dálkového vytápění.
Sponzoři
Rekonstrukce je možná jen díky štědré podpoře sponzorů. Na prvním místě Česko-německého fondu budoucnosti, který poskytl mimořádný grant ve výši 2,4 mil. Kč. Dalšími sponzory jsou Nadační fond Most naděje, Nadace Židovské obce v Praze, mobilní operátor T-Mobile a několik dalších firem. Ale i soukromé osoby.
Projekt se těší velké pozornosti médií. Za dva roky bylo o rekonstrukci hartmanické synagogy publikováno více než padesát článků v celostátním i regionálním denním tisku, v několika celostátních týdenících, ale i v odborných měsíčnících, jako např. Architekt nebo Moderní obec. Několik pořadů vysílal rozhlas, informace přinesly i některé webové stránky. Rekonstrukci zaznamenala rovněž zahraniční média, mj. německý tisk a Jewish Telegraph Agency. Podporu sdružení vyjádřili i mnozí politici, např. ještě za svého funkčního období prezident Václav Havel a předseda Senátu Petr Pithart, který dokonce osobně přišel podpořit sdružení na večírek věnovaný sponzorům.
Rekonstrukce synagogy je nyní přibližně v polovině. Na její dokončení jsou třeba další zhruba tři miliony korun, které nyní sdružení shání. Pokud bude zajištěno financování, mohla by být synagoga zpřístupněna již v příštím roce, kdy si budeme připomínat 60 let od konce druhé světové války.
Expozice
Otázkou samozřejmě je, k čemu bude synagoga využívána. Občanské sdružení tu chce otevřít expozici připomínající společný život Čechů, Němců a Židů nejen v Hartmanicích, ale i na Šumavě. Vždyť kdo dnes ví, že na Šumavě a v Českém lese stálo na šest desítek synagog a židovských modliteben? Jen v Hartmanicích tvořili Židé více než deset procent obyvatel a jednu dobu měla obec dokonce židovského starostu. Jak už jsme se zmínili, vzhledem k tragické historii oblasti a zejména opakovaným výměnám obyvatelstva neexistuje dost historických dokumentů. Proto chce Občanské sdružení Památník Hartmanice iniciovat výzkum, který by pomohl nejen získat materiál pro příští expozici, ale přispěl by i ke zdokumentování společné minulosti Židů, Němců a Čechů na Šumavě a v okolí. Samozřejmě vítány by byly jakékoliv údaje a vzpomínky pamětníků.
Další informace lze nalézt na webových stránkách Občanského sdružení Památník Hartmanice.