Terezín byl vybudován v letech 1780 - 1790 jako pevnost střežící severní přístupy do vnitrozemí Čech. V roce 1782 mu byl udělen statut města, jehož život byl těsně spjat s vojenskou posádkou. Malá pevnost, tvořící součást terezínského pevnostního systému, sloužila v dobách habsburské monarchie jako věznice a trestnice pro vojenské i politické vězně.
Nejtragičtější období v dějinách města představují léta 2. světové války. Němečtí okupanti nejprve v červnu 1940 zřídili v Malé pevnosti policejní věznici pražského gestapa a poté 24. listopadu 1941 ve městě samotném ghetto. Tento sběrný a průchozí tábor byl určen nejprve pro Židy z tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, později také z Německa, Rakouska, Nizozemska, Dánska a Slovenska.
Plán Terezína z doby ghetta. Je zde patrné označení ulic kombinací písmen a číslic a názvy ulic z doby zkrášlování Terezína před návštěvou delegáta Mezinárodního výboru Červeného kříže.