Dne 6. listopadu 2009 odpoledne v Hronově odhalili pamětní desku malířky a návrhářky Friedl Dicker-Brandeisové (1898 Vídeň-1944 Osvětim) na bývalém domě zaměstnanců firmy Spiegler č. p. 481 v ulici Českých bratří. Hlavní projev pronesli mladý farář Českobratrské církve evangelické Michal Kitta a starostka Hronova Hana Nedvědová. Pak žákyně místní školy přednesly básně Jiřího Ortena a Leonarda Cohena, zazněly židovské klezmer písně v podání Tomáše Novotného a Barbory Beranové a setkání ukončila přednáška Arno Paříka o životě a díle Friedl Dicker- Brandeisové, která v Hronově v letech 1938-1942 načas nalezla útočiště před pronásledováním.
Do Československa Friedl Dicker-Brandeisová uprchla v roce 1934 z Vídně, v roce 1936 se vdala za Pavla Brandeise a spolu odešli do Hronova, kde pracovala jako textilní návrhářka pro firmu B. Spiegler a synové. V roce 1938 se Friedl významně podílela na uspořádání manifestační výstavy Náchod 38 k 20. výročí Československé republiky, za vystavené návrhy textilních vzorů obdržela zlatou medaili. Zpočátku bydleli v domě pro zaměstnance této firmy, naproti evangelické modlitebně, kde působil jako farář Jan Dus st., který se snažil malířku podporovat alespoň nákupem jejích obrazů. Po okupaci se Brandeisovi museli několikrát stěhovat, nejprve do skladiště v domě č. p. 240 v ulici Bratří Čapků, poté do podkroví domu Lowyových č. p. 332 v Havlíčkově ulici, odkud se svým manželem nastoupila v polovině prosince 1942 do transportu do Hradce Králové a poté do Terezína.
Friedl Dicker-Brandeisová: Hronov, pastel, 1938/42
Bauhaus v Terezíně
V Terezíně byla vzhledem ke své umělecké kvalifikaci a zkušenosti pověřena výukou a výchovou dětí v terezínských domovech. Mimo to se spolu s Kamilou Rosenbaumovou účastnila přípravy inscenace Karafiátových Broučků, kdy si děti pod jejím vedením samy vytvářely návrhy kostýmů. Friedl na základě kurzů Johannese Ittena v Bauhausu vypracovala vlastní způsob výtvarné výchovy a řadu zvláštních metod, které měly působit k obnově a posílení celkového psychického stavu dítěte. Za hlavní cíl výuky dětí považovala uvolnění skrytých zdrojů dětské tvořivosti, rozvíjení jejich fantazie a představivosti, posílení schopnosti samostatného úsudku, čímž se mělo napomoci jejich autentickému sebevyjádření. Uvědomovala si rovněž význam dětské tvořivosti jako prostředku uvolnění konfliktních zážitků a psychických stavů. S dr. Bäumelovou prováděla analýzy kreseb svých dětí a jejich vyhodnocení z tohoto pohledu.
Friedl Dicker-Brandeisová bydlela na chodbě ve druhém patře dívčího domova v L 410, kde působila nejvíce, a zde také třídila a shromažďovala kresby svých svěřenců do dvou kufrů, které schovávala pod postelí. Po osvobození byly nalezeny na půdě L 410. Právě díky Friedl se dochovala proslulá sbírka dětských kreseb z Terezína (dnes v pražském Židovském muzeu), zcela unikátní soubor, který patří k nejpůsobivějším výtvarným dílům, vytvořeným na našem území.
Výuka kreslení probíhala v dětských domovech až do konce září 1944, kdy začaly odcházet tzv. likvidační transporty do Osvětimi. Jedním z prvních odejel 28. září Pavel Brandeis, týden po něm, 6. října 1944, byla s většinou terezínských dětí deportována do Osvětimi také Friedl. Kresby z terezínských hodin kreslení jsou na stovky z nich poslední a často jedinou památkou.