|
Pol. Czeski Cieszyn, v něm. pramenech Tschechisch-Teschen. Město ve Slezsku, 300 km JVV od Prahy, 13 km JV od okr. města Karviné. Původně byl Č. T. jen průmyslovým předměstím starobylého města Těšína (polsky Cieszyn, něm. Teschen). R. 1920 bylo město Těšín rozděleno novou státní hranicí mezi Polsko a Československo. Předměstí na levém břehu řeky Olše, které připadlo Československu, se tak stalo samostatným městem s názvem Český Těšín. |
Ve městě Těšíně žili ž. od středověku (i po vypovězení z ostatního Slezska). Po rozdělení města r. 1920 zůstala synagoga a dva hřbitovy na polském území. - Nově ustavená ŽNO v Č. T. byla velmi početná, proto si postavila tři moderní synagogy a zřídila hřbitov. R. 1890 žilo na levobřežním předměstí Těšína 259 osob ž. vyznání (11 % obyvatel), r. 1930 v Č.T. 1 148 osob (10 %). Po 2. svět. válce se zde usadili noví ž. osídlenci z vých. oblastí Československa a z Polska a byl ustaven synag. sbor (dnes už zaniklý).
Z Č.T. pocházel spisovatel Ludvík Aškenazy (1921-1986 Bolzano).
Ortodoxní synagoga v Božkově ul., v centru města. Postavena r. 1928 jako řadový dům. Bohoslužby do r. 1939, po 2. svět. válce obnoveny. Dnes je budova využita jako kulturní dům občanů polské národnosti. Pam. deska z r. 1994.
Chasidská synagoga z r. 1929 v Alšově ul. a reformní synagoga z r. 1932 v ul. Vrchlického byly zbořeny nacisty. Před 2. svět. válkou ve městě existovalo ještě několik spolkových a soukromých modliteben.
Hřbitov 1 km SZ od středu města, ve Hřbitovní ul., sousedí s komunálním hřb. Založen r. 1924, obřadní síň z r. 1926, pohřby do r. 1969. Za nacist. okupace byl hřb. těžce poškozen.
V polském Cieszyně je v Hažlaské ul. historicky cenný starý hřbitov s náhrobky od 17. stol. a v téže ul. zbytek nového hřbitova z r. 1907. Sem byli do r. 1872 pohřbíváni zemřelí z Ostravy, Karviné, Jablunkova, Třince, Frýdku a okolí a až do r. 1924 i zemřelí z Čes. Těšína.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Třinec
též: pol. Trzyniec, něm. Trzynietz
Město 7 km JV, synagoga z r. 1930 zbořena nacisty r. 1939, zbytek ž. oddělení z r. 1932 na městském hřbitově, dochován jen 1 náhrobek.
Jablunkov
též: pol. Jabłonków, něm.Jablunkau
Město 22 km JV, hřbitov z posl. čtvrtiny 19. stol., modlitebna existovala v 19.-20. stol., narodil se zde (1900) kanadský malíř, sochař a historik umění Otto Schneid, zakladatel muzea umění v litevském Vilniusu.