|
V něm. pramenech Budweis. Okresní město v Čechách, 125 km J od Prahy. Č. B. byly založeny jako město r. 1265. Městská památková rezervace. |
Ž. rodiny žily v Č. B. od 14. stol., v 15. stol. zde existovala početná ŽO. V zimě r. 1505-06 bylo (pro údajnou rituální vraždu) asi 25 zdejších ž. upáleno, ž. děti byly odebrány rodičům a zbývající ž. z města vypovězeni. Od 18. stol. až do r. 1848 pak směla v Č. B. bydlet snad jen 1 ž. rodina. - Novodobá ŽNO se ustavila r. 1859 a početně stále rostla. R. 1857 zde žilo 166 osob ž. vyznání, r. 1880 už 969 osob (4 % obyvatel), r. 1898 maximum 1 972 osob (6 %), r. 1930 už jen 1 138 osob (2 %). Po 2. svět. válce byl ustaven synag. sbor (činný do r. 1970).
V lednu 1945 bylo v místním krematoriu zpopelněno 129 těl vězňů - obětí železničního transportu z Osvětimi. Na ústředním komunálním hřb. u krematoria je pomníček této události.
Z Č. B. pocházeli hud. skladatel Rudolf Kende, pseud. Bedřich Konša (1910-1958 Č. Budějovice) a spisovatel Norbert Frýd (1913-1976 Praha). Mládí zde prožil něm. píšící básník Hugo Salus (1866 Česká Lípa - 1929 Praha). Jako lékaři tu působili básník a grafik Karel Fleischmann (1897 Klatovy - 1944 Birkenau) a Emil Flusser (1888 Křivoklát - 1942 snad při transportu), autor knihy Válka jako nemoc, k níž napsal předmluvu Albert Einstein.
Středověkou ž. čtvrť tvořilo asi 13 domů na SV okraji městského jádra, v ul. U Černé věže a v Hradební ul. - Gotická synagoga v ul. U Černé věže byla po vypovězení ž. obyvatel přeměněna na katolickou kapli sv. Markéty, v 17. stol. přestavěna na obytný dům, r. 1908 byly zbytky budovy zbořeny. - Středověký hřbitov v sousedství ž. čtvrtě, mezi ulicemi Hradební a Na Mlýnské stoce, po vypovězení beze stopy zanikl.
Novogotickousynagogu z r. 1888 s dvouvěžím nad záp. průčelím (významné dílo arch. M. Fleischera) J od městského jádra, v ul. F. A. Gerstnera, vyhodili nacisté do vzduchu r. 1942. Od r. 1992 je na jejím místě pomník obětí šoa.
Poválečná modlitebna bývala do r. 1970 v obytném domě v Biskupské ul.
Novověký hřbitov 1,5 km V od hlavního náměstí, v Pekárenské ul. Otevřen r. 1867, pohřby do r. 1967. Během nacist. okupace i později byl hřb. značně poškozen. Pomník obětí nacismu (ve tvaru tumby) z r. 1950. Novorománská obřadní síň z r. 1896 zbořena po r. 1970. Po r. 1990 byl hřb. rekonstruován a v hrobnickém domku zřízena stálá expozice věnovaná dějinám ŽO.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Lišov
Město 10 km SV, modlitebna doložena ve 2. polovině 19. stol.
Římov
13 km J, modlitebna doložena ve 2. polovině 19. stol.
Další významná místa:
Poříčí
Ve vsi Poříčí (6 km JJZ) bylo v lednu 1945 spáleno asi 180 těl vězňů - obětí železničního transportu z Osvětimi, 4 oběti pohřbeny na obecním hřbitově. Mnozí z těchto vězňů byli v P. postříleni.