Od 29. listopadu do 2. prosince 2001 probíhaly v Brně Terezínské pamětní dny, vzpomínková akce k 60. výročí prvních transportů židovského obyvatelstva z Brna do Terezína.
Na programu prvního dne bylo pietní shromáždění u budovy základní školy v Merhautově ulici, kde se shromažďovaly a odkud vyrážely všechny transporty moravských Židů. Zazněly zde projevy předsedy Senátu Petra Pitharta, hejtmana Jihomoravského kraje Stanislava Juránka a primátora města Brna Petra Duchoně. Za židovskou obec zde promluvil Karol E. Sidon, vrchní rabín zemský a pražský, a Arnošt Neufeld, vrchní kantor Židovské obce v Brně. Všichni hosté si prohlédli výstavu v prostorách školy a posléze byli vyhlášeni vítězové výtvarné a literární soutěže Svět za zdí.
Večer pokračoval přepracovaným pásmem Jiřího Vrby, sestaveným z programu terezínských kabaretů, v provedení posluchačů dramatického oddělení brněnské konzervatoře. Celostátní premiéra tohoto představení byla již uvedena 16. října 2001 v rekonstruovaném divadle prostředí bývalého ghetta v Terezíně. Předlohou pro toto představení byl dosud nikde neinscenovaný scénář již zmiňovaného J. Vrby Divadlo pod komínem, sestavený z torz textů židovských autorů tvořících v terezínském koncentračním táboře v letech 1941 - 1945. Obsahuje ukázky z povídek, deníkových záznamů, básní, kabaretů a divadelních her různých stylů autorů K. Švenka, Z. Jelínka, O. Böhma, K. Poláčka a dalších. Inscenace tohoto představení nebyla jednoduchá, protože byla určena pro samotné pamětníky, kteří tehdejší dobu i dnes emocionálně hluboce prožívají. Historické okolnosti a vjemy přeživších jsou nepřenosné a nesdělitelné. V inscenaci panovala morální síla a životní energie, objevovaly se zde i satirické prvky a bylo nutno ji přijímat s tolerancí generačního a časového odstupu.
Následující den proběhla vzpomínková bohoslužba k uctění památky obětí holocaustu. Večer uvedlo kino Art unikátní dokument Do cizí náruče o záchraně 10 000 židovských dětí z Německa, Rakouska a Československa.
Druhá část programu probíhala v kongresovém salónku hotelu Slavia. Historickou událost deportací Židů z Moravy do terezínského ghetta zmapoval ve svém projevu zástupce ředitele Památníku Terezín, doc. Vojtěch Blodig.
Velmi zajímavý byl příspěvek prof. Jiřího Diamanta, žijícího v současné době v Holandsku. Ve svých výzkumech se dlouhodobě zabýval posttraumatickou stresovou poruchou, která byla později diagnostikována mnoha bývalým vězňům koncentračních táborů a která je následkem obrovského utrpení a traumatizujících zážitků. Mnozí z těch, kteří přežili, měli problémy se svým znovuzačleněním do běžného života, z nějž byli vytrženi deportací do některého z koncentračních táborů. Po válce byli postaveni do situace, v níž své rány překrývali, aby se mohli zapojit do normálního života. Byli svázání neschopností sdělit vrstevníkům své prožitky, jejich víra byla hluboce otřesena.
Na jeho příspěvek navázal svými slovy o Terezíně jako městu paradoxů historik a pamětník Toman Brod, který vyslovil přání získat nové - širší - publikum. Upozornil na neinformovanost současné mládeže, která k fenoménu holocaustu přistupuje netečně a s nezájmem. Je však třeba poukázat na činnost vzdělávacího oddělení památníku Terezín, který celoročně připravuje pro školy z celé České republiky výukové programy spojené s návštěvou Terezína a rozhovorem s pamětníkem. Semináře pro děti mají obrovskou odezvu a zaznamenávají neutuchající zájem.
Třetí den byl ukončen klavírním koncertem v aule Hudební fakulty JAMU. V tříčlenném pásmu jsme uslyšeli Písně v lidovém tónu z tvorby Pavla Haase, Ukolébavku Gideona Kleina a další skladby.
Dopoledne posledního dne bylo věnováno vývojovým tendencím Památníku Terezín. Hovořil ředitel Památníku Terezín Jan Munk, kterého doplnila předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblová.
K projevům antisemitismu v dnešní době patří popírání šoa
a právě na toto téma promluvil ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Tzv. popírači holocaustu, kteří si také říkají historičtí revizionisté vystupují jako lidé, kteří se hájí svobodou projevu. Svými argumenty spekulují o historických souvislostech holocaustu. Do protikladu se tedy staví osobní strašná zkušenost přeživšího-nehistorika, který je konfrontován s údajně argumenty podepřenými tvrzeními popírače-revizionisty.
Na závěr celé akce jsme shlédli hodinový dokument reportéra televize Nova Stanislava Motla, který pátrá po osudech nacistických zločinců, jimž se již celá desetiletí léta daří svou minulost zakrývat. Jejich potrestání by bylo jistě zaslouženým zadostiučiněním mnoha dnes ještě žijícím obětem, byť již od konce druhé světové války uběhlo více než 55 let.
Program Terezínských pamětních dní v Brně byl vzpomínkovým gestem vedeným myšlenkou, aby se historická zkušenost holocaustu již nikdy neopakovala.