|
Město na Moravě, 170 km JV od Prahy, 13 km S od okr. města Blanska. V 15. stol. byly už B. městečkem, r. 1787 byly povýšeny na město. |
Sporadické ž. osídlení existovalo údajně už kolem r. 1300, ŽO zřejmě v 15. stol. Od 18. do poloviny 19. stol. zde smělo bydlet 326 povolených ž. rodin. R. 1804 žily v B. 1 603 osoby ž. vyznání, r. 1848 dokonce 1 973 osob (asi 38 % obyvatel), r. 1900 už jen 850 osob (14 %), r. 1930 pouze 395 osob (5 %). Po 2. svět. válce byla ŽNO obnovena, ale později pro úbytek věřících připojena k ŽNO Brno.
V B. se vytvořila jedna z největších ŽO na Moravě, známé středisko talmudského bádání. V 18. stol. tu žil Gedalja ben Eliezer Segal, autor etického spisu Amudej gavre. Působilo zde mnoho významných rabínů, kteří sem přišli např. z německého Wormsu (Jehuda Oppenheim na počátku 18. stol.), Krakova (Nechemja Jafe v 1. pol. 18. stol.), Hamburku (Isachar Beer Bloch koncem 18. stol.) aj. V letech 1851-1885 byly B. sídlem moravského zemského rabína. - Narodili se zde významný oftalmolog Abraham Albert Ticho (1883-1960 Jeruzalém) a něm. píšící prozaik a dramatik Hermann Ungar (1893-1929 Praha, pam. deska na rodném domě: Zborovská ul. 11).
Rozsáhlá ž. čtvrť - ghetto - J od hlav. náměstí (dnešní Bílkova a Plačkova ul. a nám. U Vážné studny s okolím). Urbanisticky významný celek, který rostl snad od 15. stol. V 16. stol. se čtvrť skládala z 25 domů, v 19. stol. až ze 138 domů. Přes značné demolice prováděné po polovině 20. stol. je z velké části dochována (většinou v přestavbách z 19. stol.) a památkově chráněna. Ve sklepě domu ve Zborovské ul. 9 zachovaná rituální lázeň - mikve. Na V okraji ghetta dochovány dvě muzejní expozice původního ohrazení (jedna z nich zazděná). V Plačkově ul. 6 je od r. 1995 stálá muzejní expozice, věnovaná dějinám ž. obce.
Synagoga (zvaná synagoga maior) v Traplově ul. na S okraji ghetta. Vznikla r. 1698 údajně přestavbou starší synagogy, novogoticky upravena ve 2. pol. 19. stol. Bohoslužby do 2. svět. války, po r. 1990 postupně opravována pro plánované regionální ž. muzeum. Velmi cenná stavba evropského významu, především kvůli vnitřní barokní výmalbě s dochovanými hebrejskými nápisy (po r. 1992 postupně restaurovanými).
Menší synagoga minor, doložená od 1. pol. 18. stol., zbořena po r. 1954.- V B. bývaly ještě i další modlitebny.
Hřbitov 750 m JZZ od synagogy, na SZ úpatí hradního vrchu. Neznámého stáří, několikrát rozšířen. Celkem asi 2 500 náhrobků, nejstarší z 2. pol. 17. stol., pohřby i po 2. svět. válce. Poutním místem býval hrob rabína Samuela Haleviho Kolina (zemř. 1806), autora komentářového díla Machacit hašekel. Velmi cenný hřb. s náhrobky barokního a klasicistního typu, jeden z největších ž. hřbitovů v České republice.
Několik náhrobků ze staršího hřbitova, zcela zaniklého, bylo údajně uloženo v městském muzeu, dnes jsou nezvěstné.
Židovské náboženské obce a spolky v okolí:
Lysice
též: Lissitz
10 km JZ, větší počet ž. rodin zde žil od poloviny 17. stol. do 1. čtvrtiny 18. stol.
Další významná místa:
Černá Hora
Ve vsi Černá Hora (10 km JJZ) se narodil rabínLeopold Löw (1811-1875 Segedín), průkopník ž. emancipace a reformního judaismu v Uhrách.