Bilance tábora v Letech u Písku

Obětí pronásledování cikánů v táboře v Letech se stalo celkem více než 1300 lidí. Mezi nimi byli jak Romové a Sintové, tak i lidé, kteří se takto sami neidentifikovali, a navíc lidé, které podle nacistické definice nespadali do kategorie rasoví cikáni nebo míšenci. Že cikánský tábor v Letech zastával důležitou funkci v rámci nacistické genocidy Romů a Sintů, ukazuje roztřídění vězňů do kategorie podle ras. Ti, které protektorátní policie považovala za rasové cikány nebo míšence, byli v rámci nacistické genocidy Romů a Sintů deportováni dále do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Roli rasové příslušnosti zdůrazňují i další události. Jedním z dokladů může být již zmíněný případ snahy o propuštění vězně, který pracoval v pracovní skupině u konkrétního zaměstnavatele. Ten si jeho práce, podle dochované žádosti k vedení tábora, vážil a chtěl, aby byl z tábora propuštěn, aby ho mohl sám zaměstnat. Vyjádření vedení tábora říká, že není možné propustit cikány na rozdíl od jinak označených vězňů a doporučuje, aby si dotyčný vybral necikána, protože cikány není možné z tábora propustit.

Zhruba 330 z 1300 vězňů cikánského tábora v Letech zemřelo přímo v táboře v Letech. Bez ohledu na přisouzenou rasovou příslušnost bylo přežití a smrt v táboře otázkou tělesných předpokladů či sil. Vedle nemocí, které způsobily hygienické podmínky v táboře, hrálo důležitou roli pro mortalitu vězňů také nedostatečně stravování. Samozřejmě někdo za to byl zodpovědný, rozhodně ale ne oběti samy.

Z archivních dokumentů z fondu CT Lety jasně vyplývá, že se v Letech u Písku neodehrávala samostatná genocida Romů a Sintů, za kterou byl zodpovědný pouze personál nebo velitel tábora, ale že CT Lety byl pouze jedná část v rámci většího pronásledování cikánů a genocidy Romů a Sintů během druhé světové války, za kterou odpovídají v první řadě nacisti. Osobní zodpovědnost těch Čechů, kteří v táboře pracovali nebo kteří pracovali ve správě Protektorátu a měli tábor v Letech na starosti, se na základě fondu CT Lety nedá určit. Odpověď na tuto otázku bude vyžadovat jiný archivní základ, a bude nutné zohlednit kontext, který určoval manévrovací prostor a možnosti chování jednotlivých osob na různých pozicích.

 

Seznam použitých archivních zdrojů a literatury:

Archivní zdroje:

Státní oblastní archiv v Třeboni, fond CT Lety:

  • Karton 1, inv. č. 29 – Zřízení Kárného pracovního tábora v Letech

  • Karton 1, inv. č. 31 – Zřízení Cikánského tábora v Letech

  • Karton 1, inv. č. 33 – Služební řády, domácí řády, řád pro hospodářskou službu cikánského tábora

  • Karton 1, inv. č. 35 – Rozkazy, periodická hlášení a různá korespondence velitele tábora

  • Karton 3, inv. č. 39 – Zřízení telefonní stanice, zajištění vody pro tábor

  • Karton 3, inv. č. 40 – Likvidace tábora

  • Karton 4, inv. č. 41 – Likvidační správa cikánského tábora Lety

  • Karton 8, inv. č. 52 – Osobní spisy velitelů tábora

  • Karton 8, inv. č. 53 – Lékaři a zdravotní personál – osobní spisy

  • Karton 14, inv. č. 73 – Dodání osob do cikánského tábora

  • Karton 14, inv. č. 74 – Jmenné seznamy Cikánů

  • Karton 14, inv. č. 75 – Změny stavu, propuštění z cikánského tábora, seznamy zemřelých

  • Karton 15, inv. č. 76 – Transporty do Osvětimi

  • Karton 15, inv. č. 77 – Seznamy osob uznaných za necikány

  • Karton 15, inv. č. 79 – Děti narozené v CT, seznam zemřelých dětí a dospělých pochovaných na provizorním hřbitově

  • Karton 22, inv. č. 93 – Pracovní skupiny

  • Karton 23, inv. č. 96 – Epidemie tyfu

  • Karton 26, inv. č. 106 – Měsíční deníky potravin, hlášení zemskému úřadu o situaci na úseku stravování vězňů, denní výkazy kuchyně o počtu stravovaných osob a o spotřebovaných dávkách jednotlivých potravin

  • Karton 28, inv. č. 108 – Stavby v táboře, stavba studny

  • Karton 28, inv. č. 113 – Vepři a ovce

  • Karton 29, inv. č. 125 – Zimní oblečení žen a dětí, odběrní poukazy na textilní zboží

  • Kniha 4, inv. č. 4 – Kniha evidence telefonických hovorů

  • Kniha 23, inv. č. 24 – Podací protokol 1942-1943

  • Kniha 24, inv. č. 25 – Podací protokol 1943

Literatura:

Ayaß, Wolfgang. „Asoziale“ im Nationalsozialismus. Stuttgart: Klett-Cotta, 1995.

Klinovský, Petr. Lety u Písku. Neznámý příběh dozorců. Paměť a dějiny. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2016. Dostupné z https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2016/04/PD_02_16_s3-16.pdf.

Pätzold, Kurt: Häftlingsgesellschaft. In: Benz, Wolfgang, Distel, Barbara a Königseder, Angelika. (Hg.): Ort des Terrors. Geschichte der nationalsozialistischen Konzentrationslager, Bd. 8. München: 2008, s. ""110-125.

Polansky, Paul. Tíživé mlčení: svědectví těch, kteří přežili Lety. Praha: G plus G, 1998.

Schmidt, Zilli. Gott hat mit mir etwas vorgehabt! Erinnerungen einer deutschen Sinteza. Berlin: Stiftung Denkmal für die ermordeten Juden Europas, 2020. Dostupné z: https://www.stiftung-denkmal.de/wp-content/uploads/Zilli-Schmidt_Gott-hat-mit-mir-etwas-vorgehabt_Web-PDF_Einzelseiten.pdf.

Schüler-Springorum, Stefanie: Masseneinweisungen in Konzentrationslager: Aktion „Arbeitsscheu Reich“, Novemberpogrom, Aktion „Gewitter“ . In: Benz, Wolfgang, Distel, Barbara a Königseder, Angelika. (Hg.): Ort des Terrors. Geschichte der nationalsozialistischen Konzentrationslager, Bd. 8. München: 2008, s. 156-164.

Zimmermann, Michael. Rassenutopie und Genozid. Die nationalsozialistische Lösung der Zigeunerfrage. Hamburg: Christians, 1996. 547 s.