Obětí pronásledování cikánů
v táboře v Letech se stalo celkem více než 1300 lidí. Mezi nimi byli jak Romové
a Sintové, tak i lidé, kteří se takto sami neidentifikovali, a navíc lidé, které podle nacistické definice nespadali
do kategorie rasoví cikáni
nebo míšenci
. Že cikánský tábor
v Letech zastával důležitou funkci v rámci nacistické
genocidy Romů a Sintů, ukazuje roztřídění vězňů do kategorie podle ras. Ti, které protektorátní policie považovala
za rasové cikány
nebo míšence
, byli v rámci nacistické genocidy Romů a Sintů deportováni dále do vyhlazovacího
tábora Auschwitz-Birkenau. Roli rasové příslušnosti
zdůrazňují i další události. Jedním z dokladů může být
již zmíněný případ snahy o propuštění vězně, který pracoval v pracovní skupině u konkrétního zaměstnavatele.
Ten si jeho práce, podle dochované žádosti k vedení tábora, vážil a chtěl, aby byl z tábora propuštěn, aby ho
mohl sám zaměstnat. Vyjádření vedení tábora říká, že není možné propustit cikány
na rozdíl od jinak označených
vězňů a doporučuje, aby si dotyčný vybral necikána
, protože cikány
není možné z tábora propustit.
Zhruba 330 z 1300 vězňů cikánského tábora
v Letech zemřelo přímo v táboře v Letech. Bez ohledu na přisouzenou
rasovou příslušnost bylo přežití a smrt v táboře otázkou tělesných předpokladů či sil. Vedle nemocí, které
způsobily hygienické podmínky v táboře, hrálo důležitou roli pro mortalitu vězňů také nedostatečně stravování.
Samozřejmě někdo za to byl zodpovědný, rozhodně ale ne oběti samy.
Z archivních dokumentů z fondu CT Lety jasně vyplývá, že se v Letech u Písku neodehrávala samostatná genocida
Romů a Sintů, za kterou byl zodpovědný pouze personál nebo velitel tábora, ale že CT Lety byl pouze jedná část v rámci
většího pronásledování cikánů
a genocidy Romů a Sintů během druhé světové války, za kterou odpovídají v první
řadě nacisti. Osobní zodpovědnost těch Čechů, kteří v táboře pracovali nebo kteří pracovali ve správě Protektorátu
a měli tábor v Letech na starosti, se na základě fondu CT Lety nedá určit. Odpověď na tuto otázku bude vyžadovat
jiný archivní základ, a bude nutné zohlednit kontext, který určoval manévrovací prostor a možnosti chování jednotlivých
osob na různých pozicích.