Tradiční sraz sudetských Němců, který proběhl koncem května v Mnichově, byl velkým zklamáním pro každého, kdo se jen trochu snažil věřit, že členství v EU je i počátkem lepšího vztahu mezi Českem a bývalými českými Němci. V atmosféře předvolebního boje o hlasy do Evropského parlamentu zazněly velmi ostré požadavky ve věci majetkových nároků a Benešových dekretů. Když jsem před rokem do tohoto listu napsal, že sudetští Němci žijí stále minulostí, dostal jsem několik zajímavých nabídek ke spolupráci od různých sudetoněmeckých organizací. Po roce vzájemného seznamování a dokazování, že tomu tak není, je zjevné, že ke zlepšení vztahů bude moci dojít až po reformě samotného landsmanšaftu, který bude schopen upozadit hlasy radikálních menšin jako např. patetických pánů z Witikobundu či rakouského Gerharda Zeihsela.
Lidské osudy Čechů, Němců a Židů ve válečných letech obsahují nejeden velmi silný příběh, dokazující morální sílu jednotlivců v kritické situaci. Člen NSDAP ukrýval vzdálené židovské příbuzné z Čech. Mladá česká dívka v Panenských Břežanech pašovala jídlo a léky vězněným Židům a posléze i Němcům shromážděným k odsunu. Německý učitel v Brně donutil svého židovského studenta, aby přestoupil na jinou školu a mohl tak svobodně dokončit svá studia. Těch příběhů jsou jistě stovky a možná tisíce a dokazují, že i v těch nejtěžších chvílích lidé v této zemi dokázali nadřadit své lidství nad své etnické zařazení
. To asi zůstane tou jedinou hodnotnou inspirací k obnovení vztahů s bývalými českými Němci.
Současný landsmanšaft zcela paradoxně ohrožuje více Německo než Česko. Úspěšné prosazování majetkových nároků může velmi dobře skončit vznesením požadavku na mírovou konferenci a reparace. A probíhající majetkové kompenzace obětí nacismu, které v rámci německé Nadace připomínka, odpovědnost, budoucnost provádí Mezinárodní organizace pro migraci, jsou jen smutným důkazem skutečnosti, že se jedná pouze o nesmírně administrativně komplikované humanitární gesto. Na druhé straně tlak na revizi historie, kdy se dokonce ozývají i hlasy, že československá politika vůči českým Němcům měla genocidní charakter, mohou vážně poškodit Německo v očích amerických politiků, kteří již v minulosti odmítli považovat odsunuté Němce za oběti války.
Jestliže čeští Němci v Bavorsku nedokážou reformovat své politické zastoupení, zůstanou i nadále evergreenem agresivní nároky na zrušení tzv. Benešových dekretů. Pro CSU a premiéra Stoibera budou vždy důležitější německé volby a útoky na berlínskou vládu než vztahy s Českem. Není velká naděje na změnu tohoto postoje, a proto snad příštím novým tématem bude diskuse, zda se americkým prezidentem stane John Kerry, sudetoněmecký katolík, nebo John Kerry židovského původu z Čech.