Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle § 1, odst. 1 nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 12. prosince 1940, Věstn. str. 604, kterým se prodlužují a mění některá ustanovení ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938, č. 330 Sb., ve znění nařízení ze dne 27. února 1942, str. 42:
§ 1
(1) Žid ve smyslu tohoto nařízení jest, kdo pochází od nejméně tří podle rasy úplně židovských prarodičů.
(2) Za žida se též považuje židovský míšenec protektorátní příslušnosti pocházející od dvou úplně židovských prarodičů, který
-
dne 16. září 1935 náležel k židovské náboženské společnosti nebo po tomto dni do ní jest přijat,
-
dne 16. září 1935 byl v manželství se židem nebo s ním po tomto dni do manželství vstoupí,
-
pochází z manželství se židem ve smyslu odstavce 1, uzavřeného po dni 17. září 1935,
-
pochází z nemanželského styku se židem ve smyslu odstavce 1 a byl narozen jako nemanželský po dni 31. července 1936
(3) Židovským míšencem ve smyslu tohoto nařízení jest, kdo pochází od jednoho nebo od dvou podle rasy úplně židovských prarodičů, jestliže se nepovažuje za žida podle odstavce 2.
(4) Za úplně židovského se považuje prarodič bez dalších předpokladů, jestliže příslušel k židovské náboženské společnosti.
Manželství židů a židovských míšenců.
§ 2
(1) K doplnění říšských právních předpisů o zákazech manželství pro přimíšení cizorodé krve (§ 1 zákona na ochranu německé krve a německé cti, § 2 až 4 a § 6 prvního a § 3 třetího nařízení k provedení tohoto zákona) se ustanovuje:
-
Zakázáno jest uzavříti manželství mezi židem a protektorátním příslušníkem, který není žid nebo židovský míšenec s dvěma úplně židovskými prarodiči.
-
Židovští míšenci protektorátní příslušnosti se dvěma úplně židovskými prarodiči potřebují k uzavření manželství s protektorátním příslušníkem, který není žid nebo židovský míšenec s dvěma úplně židovskými prarodiči, povolení ministerstva vnitra.
-
Manželství se nemá uzavírati mezi míšenci protektorátní příslušnosti, kteří mají pouze jednoho úplně židovského prarodiče.
(2) Manželství uzavřené proti zákazu odstavce 1, č. 1 jest neplatné, a to i tehdy, uzavřelo-li se v cizině, aby se toto nařízení obešlo. Neplatnost jest vyšetřiti z úřední povinnosti.
§ 3
(1) Snoubenci jsou povinni prohlásiti písemně před sňatkovým úřadem, že tu není překážek manželství podle říšských právních předpisů nebo podle § 2 tohoto nařízení a po případě na jeho vyzvání to prokázati.
(2) Jsou-li tu překážky, nesmí sňatkový úřad přijmouti prohlášení přivolení k manželství.
§ 4
Zůstavitel, který je protektorátní příslušník a není žid nebo židovský míšenec s dvěma úplně židovskými prarodiči, může vyděditi potomka, který je protektorátní příslušník a není žid nebo židovský míšenec s dvěma úplně židovskými prarodiči, jestliže tento uzavřel manželství proti ustanovením 2, odst. 1, č.1 nebo 2 tohoto nařízení nebo proti obdobným říšským právním ustanovením
§ 5
Mimomanželský styk.
Zakázán jest mimomanželský pohlavní styk mezi židem a protektorátním příslušníkem, který není žid židovský míšenec s dvěma úplně židovskými prarodiči.
§ 6
Zaměstnávání žen v židovské domácnosti.
(1) V domácnosti, ve které je dospělý židovský muž přednostou domácnosti nebo přísluší k domáckému společenství, nesmí býti zaměstnávána protektorátní příslušnice mladší 45 let, která není židovka nebo židovská míšenka.
(2) V domácnosti je zaměstnán, kdo jest zaměstnán každodenními pracemi v domácnosti nebo jinými každodenními pracemi souvisejícími s domácností.
(3) Protektorátní příslušnice, která není židovka nebo židovská míšenka a v den vyhlášení tohoto nařízení jest zaměstnána v židovské domácnosti (odstavec 1), může zůstati ve svém dosavadním pracovním poměru, jestliže dovrší 35 . rok věku do dne, kdy ustanovení tohoto paragrafu nabudou účinnosti.
(4) Těchto ustanovení se nepoužije na domácnost cizích státních příslušníků, kteří se v Protektorátu zdržují jen přechodně.
§ 7
Užívání vlajek.
Židům jest zakázáno vztyčovati protektorátní vlajky, jakož i ukazovati protektorátní barvy.
§ 8
Trestní ustanovení.
(1) Kdo jedná proti tomuto zákazu § 2, odst.1, č. 1, bude potrestán pro zločin od roku do 15 let.
(2) Muž, který jedná proti tomuto zákazu § 5, bude potrestán pro přečin tuhým vězením do 5 let nebo pro zločin žalářem od 1 roku do 15 let, podle okolností, za kterých byl trestný čin spáchán. Zúčastněná žena nemůže bytí potrestána pro účastenství nebo nadržování, ani pro zatajování nebo křivou nepřísežnou výpověď před soudem nebo před správním úřadem.
(3) Kdo jedná proti ustanovením $ 7, bude potrestán pro přečin tuhým vězením do 1 roku a peněžitým trestem do 100.000 korun nebo některým z těchto obou trestů. Stejně bude potrestán zaměstnavatel, který přestoupí zákaz § 6.
§ 9
Policejní opatření proti židům.
(1) Ministerstvo vnitra a politické úřady jemu podřízené jsou povinny bdíti nad tím, aby veřejný pořádek, klid a bezpečnost, jakož I veřejná mravnost nebyly ohrožovány stykem židů s ostatním obyvatelstvem. Mají po této stránce odvraceti všeliké nebezpečenství a odstraňovati nastalé poruchy i podle čl. 3, odst. 1 zákona za dne 14. července 1927, č. 125 Sb., o organisaci politické správy.
(2) Při provádění úkolů vypočtených v odstavci 1 mohou ministerstvo vnitra a politické úřady jemu podřízené vydávati také zákazy a omezení ve styku židů a statním obyvatelstvem.
§ 10
Ustanovení společná a závěrečná.
Pokud se ustanovení tohoto nařízení a předpisy podle něho vydané vztahují na příslušníky Protektorátu, jest jich použíti jako na osoby bez státní příslušnosti, které mají své bydliště nebo pobyt na území Protektorátu Čechy a Morava nebo na ostatním říšském území. Na osoby bez státní příslušnosti, které mají své bydliště nebo pobyt v cizině, vztahují se tyto předpisy jen tehdy, jestliže osoby ty byly dříve protektorátními příslušníky.
§ 11
K trestnímu stíhání cizího státního příslušníka je třeba souhlasu ministrů spravedlnosti a vnitra.
§ 12
Toto nařízení se nepoužije na případy upravené říšským právem.
§ 13
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ustanovení § 6 však teprve prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce po dni vyhlášení. Nařízení provede ministr vnitra v dohodě s ministrem spravedlnosti.
Státní president:Dr. Hácha v. r.
Předseda vlády a ministrspravedlnosti:Dr. Krejčí v. r.
Ministr vnitra:Bienert v. r.
Tisk
