Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle § 1, odst. 1 nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 12. prosince 1940 (Věstn. ř. prot. str. 604), kterým se prodlužují a mění některá ustanovení ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938 (č. 330 Sb.), ve znění nařízení ze dne 27. února 1942 (Věstn. ř. prot. str. 42):
§ 1
Při ministerstvu vnitra se zřizuje rodopisný úřad pro Čechy a Moravu.
§ 2
Rodopisnému úřadu přísluší:
-
obstarávati doklady pro úřední důkaz rodového původu podle vládního nařízení ze dne 19. května 1939, č. 166 Sb., o opatřování dokladů pro úřední důkaz rodového původu;
-
vystavováním výměrů o rodovém původu rozhodovati v pochybných případech o zařazení protektorátních příslušníků, jakož i osob bez státní příslušnosti, které mají bydliště nebo obvyklý pobyt v Protektorátu Čechy a Morava, podle dědičnosti a rasy;
-
činiti zvláštní opatření k ochraně rodopisných písemných památek;
-
říditi veřejné a soukromé rodopisné bádání a dohlížeti na ně.
§ 3
(1) Pro řízení u rodopisného úřadu platí se zvláštnostmi vyplývajícími z odstavců 2 až 6 obdobně předpisy o řízení před politickými úřady.
(2) Rodopisný úřad může v důkazním řízení vyslýchati podle ustanovení o výslechu svědků a znalců také strany. Přísežný výslech svědků, znalců nebo stran provádějí k dožádání rodopisného úřadu řádné soudy, přičemž platí přiměřeně § 37 jurisdikční normy. Svědkové a strany jsou jen tehdy oprávněni odepříti výpověď, jestliže by výpovědí byli oni sami, jejich manželé nebo příbuzní v přímé linii vystaveni nebezpečí soudního trestního stíhání, nebo jestliže by byla výpovědí porušena právně uznaná povinnost mlčenlivosti.
(3) Strany nebo osoby třetí jsou povinny předložiti rodopisnému úřadu na jeho příkaz listiny nebo jiné předměty, důležité pro důkaz. Předložení nemůže býti odepřeno.
(4) Na příkaz rodopisného úřadu jsou strany nebo osoby třetí povinny podrobiti se vyšetřením po stránce dědičnosti a rasového původu, zvláště jsou povinny trpěti odnětí krve k provedení krevní zkoušky. Nebezpečí soudního trestního stíhání v případech provádění vyšetření není zásadně důvodem pro odpírání.
(5) V případech odstavců 2 až 4 rozhoduje rodopisný úřad o oprávněnosti odepření, jakož i o donucovacích prostředcích, které se mají použíti, a o jejich provedení.
(6) Stížnost k nejvyššímu správnímu soudu není přípustná.
§ 4
Za vystavení výměru o rodovém původu se vybírá podle ustanovení vládního nařízení ze dne 21. listopadu 1940, č. 458 Sb., o dávkách za úřední úkony ve věcech správních, dávka za úřední výkon ve výši K 50 až K 200.
§ 5
Ustanovení § 2 vládního nařízení ze dne 4. července 1939, č. 136 Sb. z roku 1940, o právním postavení Židů ve veřejném životě, se zrušuje.
§ 6
(1) Ministr vnitra vydá právní a správní předpisy, potřebné k provedení a k doplnění tohoto nařízení.
(2) Dokud rodopisný úřad nezahájí svou činnost, vykonává jeho působnost ministerstvo vnitra.
§ 7
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr vnitra.
Státní president: Dr. Hácha v. r.
Předseda vlády: Dr. Krejčí v. r.
Ministr vnitra: Bienert v. r.
Vládní nařízení 150/1943: Sbírka zákonů, č. 72/1943, s. 645.
Tisk
