Bedřich Plaschkes
Olga Ottenfeldová
Božena Neumannová
Eliška Auerová
Anna Neumannová
Adolf Schäffer
Adolf Blum
Julius Zeisel
Margareta Bachrachová
Ivan Fink
Alois Allina
Bernard Frisch

Soupis cikánů (2. 8. 1942)

Od poloviny roku 1942 se v Protektorátu uskutečňovalo pronásledování cíleně zaměřené na Romy a Sinty, které probíhalo jedině na základě „rasy“ bez ohledu na další okolnosti. Zásadním bylo přijetí výnosu protektorátního ministra vnitra Richarda Bienerta o „potírání cikánského zlořádu“ 24. června 1942, resp. prováděcí rozkaz z 10. července 1942. Výnos vyhlásil generální velitel neuniformované Protektorátní policie Horst Böhme, jehož úřad nově převzal agendu „potírání cikánského zlořádu“ v Protektorátu.1 Opět se jednalo o opatření, které napodobovalo stejného jména, který v Říši platil od konce roku 19382. Výnos mimo jiné nařizoval, aby byli nově úředně evidováni všichni lidé označení za „cikány“. Podobný soupis „cikánů“ na základě tzv. Festsetzungserlass (výnos o trvalém zadržení „cikánů“ na místě) proběhl v Říši již v říjnu 1939.3

[CikanipostaveninarovenZidu.Venkov11.04.194237(86).s.2.jpg]

Článek Cikáni postaveni na roveň Židů. In: Venkov. Orgán České strany agrární. Praha 11. dubna 1942, č. 37, s. 2. Dostupné z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:0aa0e8e0-5eb1-11e8-8c53-005056825209 ​[cit. 2020-05-17].

MZA_B124_KNV_Brno_III_man_kart1871_590.jpg MZA_B124_KNV_Brno_III_man_kart1871_592.jpg

Titulní a první strana rozkazu generálního velitele neuniformované protektorátní policie z 10. července 1942 č. St I/II-17-100-78 „Potírání cikánského zlořádu“. (Moravský zemský archiv v Brně).

Na základě rozkazu provedly ve dnech od 1. do 3. srpna 1942 příslušné protektorátní úřady, tj. četnictvo a policie ve spolupráci s okresními a obecními úřady, podle pokynů německé kriminální policie soupis všech „cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu“. Dnem soupisu se stal 2. srpen 1942, kdy jednotlivé četnické a policejní orgány na podkladě údajů předvedených osob vypracovaly obsáhlou dokumentaci o každé rodině i jednotlivci. Měly být vyplněny dotazníky protektorátního i říšskoněmeckého vzoru spolu s daktyloskopickými kartami a fotografiemi. Speciální důraz měli četníci a policisté klást na přesné údaje o rodinném původu až do třetí generace zpět. Všechny dokumenty, které během tohoto procesu vznikly, měly být předány Kriminální ústředně v Praze. Konkrétní pokyny na způsob vyplnění formuláře se rozdávaly na služební poradě velitelů kriminálních oddělení policie, velitelů četnických stanic a velitelů „sběrných táborů“ dne 15. července 1942 v Praze u Kriminální ústředny, která byla zodpovědná za řešení „cikánské otázky“ v Protektorátu.4 Dokumenty sbírala Reichszentrale zur Bekämpfung des Zigeunerunwesens (Říšská centrála pro potírání cikánského zlořádu).5

Rozhodnutí, zda se jedná o „cikána“ nebo „cikánského míšence“, bylo v první instanci ponecháno na jednotlivých policejních úřadech provádějících soupis. Jejich rozhodnutí však byla předběžná.6 O „rasové příslušnosti“, a tím o osudech jednotlivců pak definitivně rozhodovala Kriminální ústředna v Praze. Tento proces probíhal postupně a trval několik měsíců.

SoupiscikanuvProtektoratu.Lidovenoviny.Brno31.7.194250(pol.jpg

Článek Soupis cikánů v Protektorátu. In: Lidové noviny. Brno 31. července 1942, č. 50 (polední vydání), s. 2. Dostupné z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a3a44db0-7dcb-11dd-bcd8-000d606f5dc6 ​[cit. 2020-05-17].


Další kapitola: KONCENTRACE V "CIKÁNSKÝCH TÁBORECH"

Poznámky

1:

Moravský zemský archiv, B 124, Krajský národní výbor Brno, III. manipulace, kart. 1871, inv. č. 1536, Rozkaz generálního velitele neuniformované protektorátní policie z 10. července 1942 č. St I/II-17-100-78 „Potírání cikánského zlořádu“.

2:

Zimmermann, Michael. Rassenutopie und Genozid. Die nationalsozialistische Lösung der Zigeunerfrage. Hamburg: Christians, 1996. 547 s. s. 220.

3:

FINGS, Karola: Gutachten zum Schnellbrief des Reichssicherheitshauptamtes – Tvb. Nr. RKPA. 149/1939 -g- – vom 17. 10.1939 betr. „Zigeunererfassung“ („Festsetzungserlass“). [Odborný posudek o rychlopisu Reichssicherheitshauptamtes – Tvb. Nr. RKPA. 149/1939 -g- – dne 17. října 1939 týkající se „soupisu cikánů“ („Festsetzungserlass“).] Kolín nad Rýnem 2018. Dostupné z https://zentralrat.sintiundroma.de/download/11145 [cit. 2020-07-28].

4:

Moravský zemský archiv, B 124, Krajský národní výbor Brno, III. manipulace, kart. 1871, inv. č. 1536, fol. 754–769, Rozkaz generálního velitele neuniformované protektorátní policie z 10. července 1942 č. St I/II-17-100-78 „Potírání cikánského zlořádu“.

5:

Moravský zemský archiv, B 124, Krajský národní výbor Brno, III. manipulace, kart. 1871, inv. č. 1536, fol. 761-766, Zvláštní příloha k Policejnímu věstníku pro Protektorát Čechy a Morava č. 4 z 23. července 1942, II. Všeobecně závazné pokyny, 4. Potírání cikánského zlořádu.

6:

Státní oblastní archiv Třeboň, fond CT Lety, karton 3, inv. č. 38, fol. 4-5.

Seznam použité literatury:
  • Rickmann, Anahid S. „Rassenpflege im völkischen Staat“. Zum Verhältnis der Rassenhygiene zur nationalsozialistischen Politik. Bonn: Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Bonn, 2002.
  • Nečas, Ctibor. Romové na Moravě a ve Slezsku (1740-1945). Brno: Knižnice Matice moravské, 2005. 475 s.
  • Nečas, Ctibor. Romové v České republice včera a dnes. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 132 s.
  • Nečas, Ctibor. Českoslovenští Romové v letech 1938-1945. In: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1994.
  • Nečas, Ctibor. Holocaust českých Romů. Praha: Prostor, 1999. 173 s.
  • Nečas, Ctibor. Andŕoda taboris. Tragédie protektorátních cikánských táborů v Letech a v Hodoníně. Brno: 1995.
  • Nečas, Ctibor. Nemůžeme zapomenout. Našti bisteras. Nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků. Olomouc: Univerzita Palackého v Oloumoci, 1994. 244 s.
  • Nečas, Ctibor. Nad osudem českých a slovenských Cikánů 1939-1945. Brno: Univerzita J. E. Purkyně v Brně, 1981. 180 s.
  • Schmidt, Zilli. Gott hat mit mir etwas vorgehabt! Erinnerungen einer deutschen Sinteza. Berlin: Stiftung Denkmal für die ermordeten Juden Europas, 2020.
  • Serinek, Josef, Tesař, Jan a Ondra, Josef. Česká cikánská rapsodie. Praha: Triáda, 2006.
  • Memorial book: The Gypsies at Auschwitz-Birkenau = Księga Pamięci: Cyganie w obozie koncentracyjnym Auschwitz-Birkenau = Gedenkbuch: Die Sinti und Roma im Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau: The gypsies at Auschwitz-Birkenau. München: Saur, 1993.
  • Váša, Pavel a Trávníček, František. Slovník jazyka českého. Praha: Fr. Borový, 1937.
  • Zimmermann, Michael. Rassenutopie und Genozid. Die nationalsozialistische Lösung der Zigeunerfrage. Hamburg: Christians, 1996. 547 s.
  • Benz, Wolfgang, Distel, Barbara a Königseder, Angelika. (Hg.): Ort des Terrors. Geschichte der nationalsozialistischen Konzentrationslager, Bd. 8. München: 2008.
  • Aly, Götz. Die restlose Erfassung: Volkszählen, Identifizieren, Aussondern im Nationalsozialismus. Frankfurt am Main: Fischer, 2000.

Facebook skupina
Kontakt: education@terezinstudies.cz
CC Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko (CC BY-NC 3.0)

Institut Terezínské Iniciativy Židovské Museum v Praze
Naši nebo cizí Evropa pro občany anne frank house Joods Humanitair Fonds
Claims Conference Fond budoucnosti
Nadační fond obětem Holocaustu Investice do rozvoje vzdělávání Bader
Nux s.r.o.