Od poloviny roku 1942 se v Protektorátu uskutečňovalo pronásledování cíleně zaměřené na Romy a Sinty, které probíhalo
jedině na základě rasy
bez ohledu na další okolnosti. Zásadním bylo přijetí výnosu protektorátního ministra vnitra
Richarda Bienerta o potírání cikánského zlořádu
24. června 1942, resp. prováděcí rozkaz z 10. července 1942.
Výnos vyhlásil generální velitel neuniformované Protektorátní policie Horst Böhme, jehož úřad nově převzal agendu
potírání cikánského zlořádu
v Protektorátu.1 Opět se jednalo o opatření, které napodobovalo stejného jména,
který v Říši platil od konce roku 19382. Výnos mimo jiné nařizoval, aby byli nově úředně evidováni všichni lidé
označení za cikány
. Podobný soupis „cikánů“ na základě tzv. Festsetzungserlass (výnos o trvalém zadržení cikánů
na
místě) proběhl v Říši již v říjnu 1939.3
Článek Cikáni postaveni na roveň Židů. In: Venkov. Orgán České strany agrární. Praha 11. dubna 1942, č. 37, s. 2. Dostupné z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:0aa0e8e0-5eb1-11e8-8c53-005056825209 [cit. 2020-05-17].
Titulní a první strana rozkazu generálního velitele neuniformované protektorátní policie z 10. července 1942 č. St
I/II-17-100-78 Potírání cikánského zlořádu
. (Moravský zemský archiv v Brně).
Na základě rozkazu provedly ve dnech od 1. do 3. srpna 1942 příslušné protektorátní úřady, tj. četnictvo a policie
ve spolupráci s okresními a obecními úřady, podle pokynů německé kriminální policie soupis všech cikánů, cikánských
míšenců a osob žijících po cikánském způsobu
. Dnem soupisu se stal 2. srpen 1942, kdy jednotlivé četnické a policejní
orgány na podkladě údajů předvedených osob vypracovaly obsáhlou dokumentaci o každé rodině i jednotlivci. Měly
být vyplněny dotazníky protektorátního i říšskoněmeckého vzoru spolu s daktyloskopickými kartami a fotografiemi.
Speciální důraz měli četníci a policisté klást na přesné údaje o rodinném původu až do třetí generace zpět.
Všechny dokumenty, které během tohoto procesu vznikly, měly být předány Kriminální ústředně v Praze. Konkrétní
pokyny na způsob vyplnění formuláře se rozdávaly na služební poradě velitelů kriminálních oddělení policie,
velitelů četnických stanic a velitelů „sběrných táborů“ dne 15. července 1942 v Praze u Kriminální ústředny,
která byla zodpovědná za řešení cikánské otázky
v Protektorátu.4 Dokumenty sbírala Reichszentrale zur Bekämpfung
des Zigeunerunwesens (Říšská centrála pro potírání cikánského zlořádu).5
Rozhodnutí, zda se jedná o cikána
nebo cikánského míšence
, bylo v první instanci ponecháno na jednotlivých policejních
úřadech provádějících soupis. Jejich rozhodnutí však byla předběžná.6 O rasové příslušnosti
, a tím o osudech
jednotlivců pak definitivně rozhodovala Kriminální ústředna v Praze. Tento proces probíhal postupně a trval několik
měsíců.
Článek Soupis cikánů v Protektorátu. In: Lidové noviny. Brno 31. července 1942, č. 50 (polední vydání), s. 2.
Dostupné z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a3a44db0-7dcb-11dd-bcd8-000d606f5dc6 [cit. 2020-05-17].
Další kapitola: KONCENTRACE V "CIKÁNSKÝCH TÁBORECH"