Pronásledování Romů a Sintů v Protektorátu Čechy a Morava

Vedle Židů nacisté na základě své rasové ideologie pronásledovali také Romy a Sinty, které označovali jako rasové cikány a cikánské míšence. V obou případech vycházeli z po staletí udržovaných a živených předsudků a mylných představ Evropanů. Antisemitismus i anticikanismus byly totiž pro většinu lidí nedílnou součástí všeobecného náhledu na svět.

Pronásledování Romů a Sintů na území Protektorátu Čechy a Morava (dále Protektorát) využívalo v začátku praxe první Československé republiky, poté se uskutečňovala otevřeně rasistická politika. Diskriminace lidí úředně označených za cikány probíhala na území Protektorátu formou omezujících zákonů a nařízení, většinou přijatých z Říše, které do praxe uváděli úředníci a policisté. Důležitou částí pronásledování byla nucená koncentrace lidí označených jako cikáni a cikánští míšenci zejména v koncentračních táborech oficiálně nazývaných cikánské tábory. K následnému hromadnému vraždění lidí došlo v cikánském táboře v Auschwitz-Birkenau a bylo téměř dokonáno v dalších koncentračních táborech (dále KT) a jejich pobočkách, nebo na pochodech smrti.

Za tímto strohým souhrnem se skrývá dlouhý a složitý proces pronásledování, týrání a vraždění jednotlivých lidí – nevinných obětí. Stejně tak se za ním skrývají rozhodnutí a jednání jednotlivých viníků, kteří se na těchto událostech podíleli tím, že je iniciovali, rozhodovali o nich, prováděli, souhlasili s nimi nebo jen mlčky přihlíželi. Cílem tohoto textu je popsat vývoj politiky pronásledování lidí označených za cikány a přispět tak k pochopení obecných principů lidského jednání vedoucího až ke genocidě.

Rozšířená verze textu včetně všech zdrojů je dostupná zde.

Další kapitola: URČENÍ IDENTITY

Tisk

Seznam použité literatury:

Rickmann, Anahid S. „Rassenpflege im völkischen Staat“. Zum Verhältnis der Rassenhygiene zur nationalsozialistischen Politik. Bonn: Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Bonn, 2002.
Nečas, Ctibor. Romové na Moravě a ve Slezsku (1740-1945). Brno: Knižnice Matice moravské, 2005. 475 s.
Nečas, Ctibor. Romové v České republice včera a dnes. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 132 s.
Nečas, Ctibor. Českoslovenští Romové v letech 1938-1945. In: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1994.
Nečas, Ctibor. Holocaust českých Romů. Praha: Prostor, 1999. 173 s.
Nečas, Ctibor. Andŕoda taboris. Tragédie protektorátních cikánských táborů v Letech a v Hodoníně. Brno: 1995.
Nečas, Ctibor. Nemůžeme zapomenout. Našti bisteras. Nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků. Olomouc: Univerzita Palackého v Oloumoci, 1994. 244 s.
Nečas, Ctibor. Nad osudem českých a slovenských Cikánů 1939-1945. Brno: Univerzita J. E. Purkyně v Brně, 1981. 180 s.
Schmidt, Zilli. Gott hat mit mir etwas vorgehabt! Erinnerungen einer deutschen Sinteza. Berlin: Stiftung Denkmal für die ermordeten Juden Europas, 2020.
Serinek, Josef, Tesař, Jan a Ondra, Josef. Česká cikánská rapsodie. Praha: Triáda, 2006.
Memorial book: The Gypsies at Auschwitz-Birkenau = Księga Pamięci: Cyganie w obozie koncentracyjnym Auschwitz-Birkenau = Gedenkbuch: Die Sinti und Roma im Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau: The gypsies at Auschwitz-Birkenau. München: Saur, 1993.
Váša, Pavel a Trávníček, František. Slovník jazyka českého. Praha: Fr. Borový, 1937.
Zimmermann, Michael. Rassenutopie und Genozid. Die nationalsozialistische Lösung der Zigeunerfrage. Hamburg: Christians, 1996. 547 s.
Benz, Wolfgang, Distel, Barbara a Königseder, Angelika. (Hg.): Ort des Terrors. Geschichte der nationalsozialistischen Konzentrationslager, Bd. 8. München: 2008.
Aly, Götz. Die restlose Erfassung: Volkszählen, Identifizieren, Aussondern im Nationalsozialismus. Frankfurt am Main: Fischer, 2000.