V srpnu 1942 vznikl v Letech u Písku na místě předcházejících táborů - tzv. kárného pracovního
a následného
sběrného tábora
, které sloužily jiným účelům, tzv. cikánský tábor
. Zřízen byl po vydání výnosu Boj proti cikánskému zlořádu dne 10. července 1942, který
tvořil zároveň základ pro soupis cikánů
v Protektorátu na začátku srpna.1 Pokyny pro změnu sběrného tábora
na cikánský tábor
dostal velitel
tábora v rámci služební porady dne 15. července 1942 v Praze u Kriminální policie.
Podoba tábora
Podoba tábora se během doby postupné existence tří typů táborů měnila. Tábor, do něhož bylo po vzniku cikánského
tábora
během srpna 1942 deportováno více než 1000 lidí, sestával z 50 malých dřevěných mobilních domků, které
se nacházely v areálu už od roku 1939. Původně měl tábor kapacitu 200 lidí v letním období. Od roku 1939 zde stály
také dva baráky: kuchyňský a ten, v němž se nacházely umývárny, sprchy a prádelna; vedle byly umístěny latríny.
Roku 1940 byl tehdejší kárný pracovní tábor
rozšířen o větší barák s půdorysem 265 m2, který původně sloužil
jako pracovní prostor za špatného počasí, a o stáj pro koně. Roku 1941 byla za táborovým plotem postavena administrativní
budova, v níž byla i kuchyně, jídelna a ubytovna pro personál tábora, stejně jako lékařské místnosti. Dále k táboru
patřila menší plocha zemědělské půdy, která se nacházela mimo oplocený areál. V rámci přípravy pro změnu tábora
na cikánský
v červenci 1942 byla kapacita tábora přestavbou rozšířena na 300 lidí. Plot, který byl původně prkenný, zpevněný ostnatým drátem a vysoký 2 metry byl zvýšen
na 3 metry. Dosud neoplocené části tábora, včetně cesty na táborový nouzový hřbitov a samotný hřbitov, byly na
jaře 1943 dále zabezpečeny plotem s ostnatým drátem.
Model byválého cikánského tábora
I v Letech u Písku. (Foto: Aletta Beck)
Dozorce a velitelé
Dozorci všech táborů v Letech u Písku byli čeští četníci. Během fungování cikánského tábora
tuto funkci vykonávalo nejprve
21 mužů, jejich počet stoupl v zimě téhož roku na 36. Velitelem tábora byl od začátku až do ledna 1943 Josef Janovský.
V únoru 1943 byl ze své pozice odvolán a nahrazen Štěpánem Blahynkou, velitelem tzv. cikánského tábora
v Hodoníně
u Kunštátu.
Chováním se dozorci mezi sebou odlišovali; lze vysledovat dvě skupiny dozorců, ze kterých jedna dodržovala služební
předpisy, zatímco druhá překračovala tyto předpisy pravidelně a ve velké míře.2 Jednání ředitele jim otevřelo
prostor pro týrání vězňů, aniž by se museli obávat postihu. Ve vzpomínkách přeživších se objevují i zmínky
o tom, že někteří z dozorců využívali svou pozici k vynucování sexuálních aktů od vězeňkyň.3
Další kapitola: ŽIVOT V TÁBOŘE V LETECH