„Cikánský tábor“ v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau

Komplex koncentračních táborů u polského města Osvětim se stal jakožto největší nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor symbolem utrpení a smrti více než milionu mužů, žen a dětí z celé Evropy. Zásadní roli v systematické a hromadné likvidaci lidí sehrál vyhlazovací koncentrační tábor v části Auschwitz-Birkenau, v němž docházelo k masové likvidaci zejména židovského a romského obyvatelstva. V Auschwitz-Birkenau existovaly vedle vyhlazovacího tábora další tábory, kde nacisté věznili různé skupiny lidí. V sekci tábora v Birkenau s označením B-II-e fungoval od jara 1943 do léta 1944 cikánský rodinný tábor, v němž bylo vězněno zhruba 23 000 evropských Romů a Sintů a dalších osob, které nacisté označili za rasové cikány a cikánské míšence.¹

Postup německých nacistů proti Romům a Sintům se připravoval a definoval v Říši za pomoci nacistické rasové vědy a uváděl do praxe různými politickými opatřeními, končícími vražděním v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Výnos vůdce SS a policie Heinricha Himmlera o boji proti cikánskému zlořádu ze dne 8. prosince 1938 upravoval řešení cikánské otázky v Říši na rasovém základě. Od května 1940 probíhaly první deportace německých Romů a Sintů z Říše na území okupovaného Polska, kde je nacisté věznili v různých táborech a ghettech (např. v Lodži). Vedle příprav a realizace konečného řešení židovské otázky se postupně vytvářely podmínky také pro poslední etapu konečného řešení cikánské otázky. Definitivní rozhodnutí o osudu Romů a Sintů nejen v Německu, ale v celé nacisty kontrolované Evropě padlo 16. prosince 1942, kdy vůdce SS a německé policie H. Himmler vydal tzv. osvětimský výnos (Auschwitz-Erlass). Výnos a prováděcí směrnice Hlavního úřadu říšské bezpečnosti z 29. ledna 1943 nařizovaly deportaci cikánských míšenců, Cikánů-Romů a neněmeckých příslušníků cikánských kmenů balkánského původu do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau na bývalém polském území přičleněném k Říši.

Rozšířená verze textu včetně všech zdrojů je dostupná zde.

DALŠÍ KAPITOLA: Vznik a podoba "cikánského tábora" v Auschwitz-Birkenau

Tisk

Poznámky

V následujícím textu se slovo „cikán“ a „cikánský“ objevuje jako dobový pojem, který v sobě v závislosti na okolnostech užití spojuje různé kategorie lidí. Ačkoliv se tento pojem většinově vztahoval na Romy a Sinty, zároveň také označoval všechny další osoby považované z jakéhokoliv důvodu za „cikány“.

Literatura:

Holý, Dušan a Nečas, Ctibor. Žalující píseň. O osudu Romů v nacistických koncentračních táborech. Brno: Ústav lidové kultury, 1993. 151 s.
Kenrick, Donald a Puxon, Grattan. Cikáni pod hákovým křížem. Olomouc: Univerzita Palackého v Oloumoci, 2000. 179 s.
Kladivová, Vlasta. Konečná stanice Auschwitz-Birkenau. Olomouc: Univerzita Palackého v Oloumoci, 1994. 125 s.
Kubica, Helena a Setkiewicz, Piotr. The Last Stage of the Functioning of Zigeunerlager in Birkenau camp (May – August 1944). In: Memoria. Memory – History – Education. The Auschwitz-Birkenau State Museum, 2018.
Lhotka, Petr, Schuster, Michal a Závodská, Milada. Svaz Cikánů-Romů 1969–1973. Doprovodná publikace k výstavě Muzea romské kultury „Svaz Cikánů-Romů (1969–1973) – z historie první romské organizace v českých zemích“. Brno: Muzeum romské kultury, 2009. 27 s.
Nečas, Ctibor. Aušvicate hi kher báro. Čeští vězňové cikánského tábora v Osvětimi II - Brzezince. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1992. 247 s.
Nečas, Ctibor. Českoslovenští Romové v letech 1938-1945. In: Spisy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1994.
Nečas, Ctibor. Dininy podobizny Romů. Romano džaniben. 2000, č. 7/2000, s. 68-76.
Nečas, Ctibor. Holocaust českých Romů. Praha: Prostor, 1999. 173 s.
Nečas, Ctibor. Nemůžeme zapomenout. Našti bisteras. Nucená táborová koncentrace ve vyprávěních romských pamětníků. Olomouc: Univerzita Palackého v Oloumoci, 1994. 244 s.
Nečas, Ctibor. Špalíček romských miniatur. Brno: Centrum pro studium demokracie, 2008. 123 s.
Nečas, Ctibor. Židovští lékaři v cikánských táborech. Romano džaniben. Praha: 2000, č. 1-2, s. 58-61.
Nečas, Ctibor. Cikánský tábor v Auschwitz-Birkenau a jeho nejmladší vězňové. Časopis matice moravské. 1994, č. 113, s. 171-178.
Rose, Romani. Nacistická genocida Sintů a Romů. Katalog ke stálé výstavě ve Státním Muzeu v Osvětimi. Praha: Romano džaniben, 2009. 323 s.
Sadílková, Helena, Schuster, Michal a Závodská, Milada. Holocaust Romů jako „neznámý“ nebo „zapomenutý“. Dějiny a současnost. Praha: Lidové noviny, 2015, č. 9, s. 30–34.
Schuster, Michal. Genocida Romů v českých zemích a její reflexe. Romano voďi. Praha: Romea, 2012, sv. X, č. 10, s. 10-13.
Steinbacher, Sybille. Auschwitz. Geschichte und Nachgeschichte. Mnichov: Beck, 2015. 128 s.
Talewicz-Kwiatkowska, Joanna. Resistance and Survival of the Roma and Sinti in Auschwitz-Birkenau. In: Roma Resistance during the Holocaust and in its Aftermath. Collection of working papers. Budapešť: 2018, s. 103-129.
Zimmermann, Michael. Rassenutopie und Genozid. Die nationalsozialistische Lösung der Zigeunerfrage. Hamburg: Christians, 1996. 547 s.