Pojem holocaust

Neexistuje jedna, všeobecně závazná definice pojmu holocaust. V současné době se termín používá především pro genocidu Židů provedenou nacisty, často ale i pro všechny masové vraždy spáchané nacisty nebo všechny nacistické zločiny. Zároveň můžeme ve slovnících najít i další, obecnější významy. Pojem byl do češtiny přejat z němčiny a angličtiny, kde se jeho význam během posledních desetiletí změnil.

Vznik a historie pojmu

Slovo holocaust pochází ze starořečtiny: ὁλόκαυστος - holókaustos je možné v jeho původním významu do češtiny přeložit jako celopal. Celopal byl určitým druhem oběti Bohu a popisoval takovou oběť, kdy bylo zvíře spáleno úplně, na rozdíl od částečné oběti. Časem se význam slova změnil. Ve středověkých latinských textech se často používal termín holocaustum, který označoval nejen už zmíněný druh oběti, ale také umožňoval popsat v přeneseném slova smyslu křesťanské mučednictví.¹ Od konce 17. století měl v angličtině význam vraždění, krveprolití, masakr.² Později se pojem holocaust používal pro velké katastrofy nejrůznějšího druhu, od lesních požárů a potopení lodí, a to až do první světové války.³ V tomto významu se používal také pro antisemitsky motivované útoky na Židy, například jako označení pogromů – masakrů Židů na Ukrajině v 1919.⁴

Používání pojmu v poválečných letech

Během druhé světové války a také po ní se objevil pojem holocaust vztažený ke konkrétní situaci nebo ke konkrétní skupině – pro nacistickou genocidu Židů. V 50. a 60. letech 20. století se však v Americe nejvíce používal v souvislosti se strachem z jaderné války jako nuclear holocaust. Zároveň se udržel starší význam, který slovo spojil s myšlenkou na spálení, ale vzhledem k politické situaci na začátku studené války se veřejná diskuze soustředila na jiné věci.

Když roku 1961 probíhal v Jeruzalémě soudní proces s Adolfem Eichmannem, vyvolala nacistická genocida Židů pozornost veřejnosti také ve Spojených státech a pojem Holocaust s velkým H jako označení nacistické genocidy Židů se začal popularizovat.

V hebrejštině se používal pojem šoa, překlad tohoto slova do angličtiny se postupem času také měnil. Od roku 1953 do roku 1955 používal anglický překlad textů vydaných Yad Vashem místo šoa výrazy: Disaster, the Great Disaster, the Destruction Period nebo the European catastrophe. V roce 1955 se poprvé v publikaci Yediot objevil překlad šoa jako holocaust. Do roku 1959 se prosadil Holocaust bez další konkretizace např. spojený s adjektivem evropský nebo nacistický a psaný s velký H, a to ve vědeckém časopise vydávaném Yad Vashem.⁵

V západním Německu se začal používat termín holocaust na přelomu 70. a 80. letech. Termín se zpopularizoval díky americkému televiznímu seriálu Holocaust (USA, 1978), který byl v západním Německu poprvé vysílán v roce 1978. Ani zde neměl a dodnes nemá jednoznačný význam. Často se pod tímto termínem rozumí všechny nacistické vraždy, a podle slovníku standardní Němčiny v SRN – Duden, přetrvává i v němčině druhý, obecnější význam masové zničení lidských životů.⁶ I standardní encyklopedie Brockhaus zaznamenává dvojí význam slova: Zabití velkého počtu lidí, národa (genocida), především označení za pronásledování, ghettoizace a obzvláště zničení evropských Židů během nacismu v Německu i Evropě (1933-45).⁷ V NDR se slovo holocaust objevilo v stejné době, jeho používání bylo však omezeno na akademické prostředí.⁸

Do češtiny se termín holocaust dostal přes angličtinu, což je i důvodem toho, že se většinou píše c a ne k.⁹ V českých slovnících se tento pojem objevuje až od 90. let, i když před tím byl zřejmě také používán v akademickém prostředí.¹⁰ Také v češtině jeho význam není jednoznačně definován. Slovník spisovného jazyka českého ho definuje jako pův. masové vyvražďování Židů ve 2. svět. válce; dnes masové vyhlazování národa, genocida,¹¹ Akademický slovník cizích slov podobně: (v letech 1933-1945) vyhlazování Židů i příslušníků jiných národů n. národností nacisty; úplná zkáza, zničení vůbec.¹²

Role Elieho Wiesela

Byl to spisovatel, přeživší a aktivista Elie Wiesel, kdo se silně angažoval v tom, aby byl pojem holocaust akceptován jako označení nacistického vraždění Židů. Poprvé pojem v tomto smyslu veřejně použil v recenzi knihy Terezínské rekviem od Josefa Bora v New York Times Book Review v roce 1963.¹³ Cílem jeho snahy o používání pojmu holocaust bylo zachování specifické židovské dimenze této historické události.

Ukázalo se ale, že není možné udělat z pojmu holocaust jednoznačný termín pro nacistické vraždění Židů, a tato nejednoznačnost se stala důvodem kritiky používání tohoto slova. S ohledem na význam slova holocaust jako označení pro velké katastrofy, se rozhodl izraelský spisovatel Amos Oz v kontextu nacistického vraždění evropských Židů toto slovo, protože měl pocit, že se za ním skrývá lidská zodpovědnost: Lidé, kteří věří v moc slov, musí být opatrní na to, jak je používají. Nepoužívám slovo holocaust, když hovořím o vraždění Židů v Evropě. To slovo falšuje skutečnou podstatu toho, co se stalo. Holocaust je přirozená událost, výbuch násilí mimo lidskou kontrolu. Vraždění evropských Židů německými nacisty nebyl Holocaust. ¹⁴

Svůj vztah k pojmu holocaust vyjádřil v roce 1988 i Elie Wiesel: Před třiceti lety jsem vydal svou první knihu v jidiš nazvanou Und die Welt hot Geschwigen (A svět mlčel). Musím říct, že všechny otázky, které jsem si položil, zůstaly nezodpovězeny, stejně tak otázky týkající se slova holocaust. Přiznám se, že mám strach, že jsem ten, kdo zavedl tento pojem do tématu, a nejsem na to hrdý. Už jej nemůžu dál používat. Za prvé proto, že proto nejsou slova, a taky proto, že pojem byl tak zjednodušený, že už ho víc nemůžu používat. Když se stane jakékoliv neštěstí, nazývají to holocaustem. Vidím to v televizi v zemi, kde žiji. Komentátor popisující porážku sportovního týmu ji nazývá holocaustem. Četl jsem ve velice prestižních novinách vydávaných v Kalifornii zprávu o vraždě šesti lidí a autor to nazval holocaustem. Takže už nemám slov. ¹⁵

Používání pojmu holocaust na vzdělávacím portálu holocaust.cz

Holocaust.cz nechce nikomu předepisovat, co říkat a jak myslet, naopak: smyslem naší práce je umožnit všem zájemcům vytvořit si vlastní názor na základě spolehlivých informací a faktů. Proto, že se jedná o vzdělávací portál, je základní potřebou jasný jazyk, který nepůsobí nedorozumění. S respektem k obětem a přeživším a s vědomím významu boje proti antisemitismu a pro zachování lidských práv jsme se rozhodli, že tam, kde je to vhodné, používáme pro nacistické vraždění Židů termín šoa, s ohledem na kontext termín holocaust a zároveň ponecháváme na každém autorovi článků a jeho přístupu k tématu jaký pojem volí, pokud svou volbu zdůvodní relevantním způsobem.

Zároveň se nebráníme používání psaní slova ve formě holokaust, vzhledem k názvu a historii našeho vzdělávacího portálu také z technických důvodů zatím požíváme anglickou formu psaní.

Tisk

Poznámky

Naše řeč: Michálek, Emanuel: Ještě k původu slova holokaust http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7219.

tamtéž.

Petrie, Jon: The secular word Holocaust: scholarly myths, history, and 20th century meanings, in: Journal of Genocide Research 2:1 (2000), s. 31-63; rozšiřovaná verze dostupná na on-line: http://www.berkeleyinternet.com/holocaust/, 25.11.2019.

tamtéž.

https://www.duden.de/rechtschreibung/Holocaust.

Tötung einer großen Zahl von Menschen, eines Volkes (Genozid), v. a. Bezeichnung für die Verfolgung, Ghettoisierung und insbesondere Vernichtung der europäischen Juden während der nationalsozialistischen Herrschaft in Deutschland und Europa (1933–45).; https://brockhaus.de/ecs/enzy/article/holocaust.

http://lernen-aus-der-geschichte.de/Lernen-und-Lehren/content/8166.

Naše řeč: Michálek, Emanuel: Ještě k původu slova holokaust http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7219.

10:

Naše řeč: Naďa Svozilová: Holocaust http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7021.

11:

http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=holocaust.

12:

tamtéž.

13:

Münz, Christoph. Geschichtstheologie und jüdisches Gedächtnis nach Auschwitz : über den Versuch, den Schrecken der Geschichte zu bannen. Frankfurt am Main: Fritz Bauer Institut, 1993. 37 s. s.4.

14:

People who believe in the power of words must be careful how they use them. I do not use the word ‚holocaust‘ when I refer to the murder of the Jews of Europe. The word falsifies the true nature of what happened. A holocaust is a natural event, an outbreak of forces beyond human control. The murder of European Jews by the German Nazis was no Holocaust. Amos Oz: The Meaning of Homeland, New Outlook 31.1 (1988), p. 19.

15:

I published my first book in Yiddish thirty years ago, called: Und die Welt hot Geschwigen (And the World Was Silent). I must say, that all of the questions which I have asked of myself, have remained unanswered, even questions of the word itself: The Holocaust. May I confess to you that I am afraid I am the one who introduced the word into this framework, and I am not proud of it. I cannot use it anymore. First, because there are no words, and also because it has become so trivialized that I cannot use it anymore. Whatever mishap occurs now, they call it ‚holocaust‘. I have seen it myself on television in the country in which I live. A commentator describing the defeat of a sports team, somewhere, called it a ‚holocaust‘. I have read it in a very prestigious newspaper published in California, a description of the murder of six people, and the author called it a holocaust. So, I have no words anymore. Elie Wiesel, Some Questions That Remain Open, in: Comprehending the Holocaust, p. 13.

Literatura:
WIESEL, Elie: Some Questions That Remain Open, in: Comprehending the Holocaust,
OZ, Amos: The Meaning of Homeland, New Outlook 31.1 (1988), p. 19
Münz, Christoph. Geschichtstheologie und jüdisches Gedächtnis nach Auschwitz : über den Versuch, den Schrecken der Geschichte zu bannen. Frankfurt am Main: Fritz Bauer Institut, 1993. 37 s.
MICHÁLEK, Emanuel: Ještě k původu slova holokaust, Naše řeč, dostupné on-line: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7219.
SVOZILOVÁ, Naďa: Holocaust, Naše řeč, dostupné on-line: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7021
PETRIE, Jon: The secular word Holocaust: scholarly myths, history, and 20th century meanings, in: Journal of Genocide Research 2:1 (2000), pp. 31-63.
EHMANN, Annegret, RATHENOE, Hanns-Fred: Nationalsozialismus und Holocaust in der historisch-politischen Bildung, dostupné on-line: http://lernen-aus-der-geschichte.de/Lernen-und-Lehren/content/8166