Židé mají podle antisemitů vrozenou touhu po nadvládě nad jinými národy, o kterou usilují skrytě prostřednictvím světového židovského spiknutí. K tomuto účelu jim má posloužit politika a Židé mají podle těchto lidí na politický režim a povahu společnosti zásadní vliv. Tato argumentace vychází z utkvělé představy, že na všech důležitých postech v politice a ve společnosti figurují Židé, kteří jsou organizovaní a spolupracují za účelem manipulovat a ovlivňovat politiku v židovském zájmu.
Ve specifické podobě je součástí antisemitské propagandy teze, podle níž ve skutečnosti problémem ani tak nejsou Židé na vysokých postech (těch, kteří by se k židovství otevřeně hlásili, totiž není mnoho), ale tzv. šedé eminence
, tedy Židé v pozadí, kteří mají politiku ovládat.
Historický vývoj
Předsudek, že Židé jsou ve významných politických funkcích a tím ovlivňují světové dění, je velmi starý, dá se říci, že provází Židy po celé věky. V průběhu staletí byl tento předsudek jádrem antisemitské argumentace, měl dokazovat základní nepřátelství Židů vůči křesťanům a potažmo vůči společenskému řádu křesťanského světa. Antisemité vytvářejí kolem Židů auru spiknutí za účelem ovládnutí světa. Židé tak měli mít zásadní vliv na vznik všech (!) světových konfliktů novověku.
Současné použití hesla
Teze, podle níž Židé ovlivňují politické dění u nás i ve světě, je i na české antisemitské scéně velmi rozšířena. Můžeme nalézt poměrně velké množství článků na toto téma. V zásadě se dají rozdělit do dvou skupin: první je ta, která si všímá domácí scény, druhá světové. Asi nejvíce článků lze nalézt o vlivu Židů na chod samostatného českého státu. Vše začíná vznikem republiky, žido-zednářské ČSR
, v roce 1918. Můžeme se dočíst, že vytvoření ČSR v říjnu r. 1918 proběhlo výhradně v režii zednářských lóží. Jejími členy byli významní představitelé tehdejší vlády jako např. T.G. Masaryk, E. Beneš, M.R. Štefánik a další.
" Specifikem těchto antisemitských teorií je jejich „vědeckost", snaha o to, aby text vypadal jako odborná historická studie.
Hlavní důraz antisemitských výlevů je kladen na dnešní elity. Václav Klaus (Žid
) tak při studiu na Vysoké škole ekonomické vystupoval pod jménem Pružinský.
Dále se lze dočíst, že má být lóžovým bratrem s Václavem Havlem, oba dva jsou členy židovské (sionistické) zednářské lóže B́nai B́rith a jsou touto lóží pochopitelně úkolováni a řízeni podle potřeb židovstva
. Příležitostně je ze zločinů proti národu usvědčována
celá vláda (vláda zednářského establishmentu
).
Českou antisemitskou scénou také hodně cloumaly události z Plzně v březnu 2008, kdy proběhl průvod neonacistů centrem města (pozornost se soustředila na území před synagogou) a hlavně v Praze během 69. výročí protižidovského pogromu ve Třetí říši
(tzv. křišťálové noci) v Praze v listopadu 2007. Původně zakázaná, později povolená demonstrace vyvolala vlnu odporu. Sami antisemité vydávali prohlášení typu: Židé a jejich ovečky znovu ukazují, jak hluboko se dá klesnout
. Ke snaze o vyprovokování srážky ze strany odpůrců průvodu dodávají: Jen se podívejte, co se děje: proti mladým, vlastenecky smýšlejícím lidem je brutálně zasahováno policií za to, že si dovolili ve své zemi demonstrovat a jejich trasa měla vést kousek údajným židovským ghettem.
Českou antisemitskou scénou rezonují i zahraničně-politická témata: podpora Mahmúda Ahmadinežáda, íránského prezidenta, který zpochybňuje holocaust a legitimitu státu Izrael, a zejména odpor k USA (židokratický kapitalismus a jeho USraelský pastor
). Výrazně je také zmiňovaná podpora USA státu Izrael, která je však účelově zneužívaná v kontextu antisemitských tezí.
Dochází též k veřejné podpoře světových antisemitských vůdců, například Davida Dukea. Například jeho zatčení a vyhoštění v roce 2009 nazvali příznivci krajní praviceakcí na politickou objednávku
.
Na závěr je třeba znovu zdůraznit, že toto téma je opravdu velmi časté a projevů antisemitismu, které obviňují Židy z manipulování politického života, je mnoho.