Vítězslav Milrád

Narozen 20. 09. 1879
Poslední bydliště před deportací: Praha II
Transport Au 1, č. 648 (15. 05. 1942, Praha -> Terezín)
Transport Ay, č. 648 (17. 05. 1942, Terezín -> Lublin)
Zahynul

související dokumenty

Milrádová Irena: Plná moc k vyzvednutí cestovního pasu

Milrád Vítězslav: Povolení k obchodování s koloniálním zbožím

Milrád Vítězslav: Zpráva o zadržení a zatknutí

Milrád Vítězslav: Žádost o vydání cestovního pasu

Milrád Vítězslav: Žádost o milost

Milrád Vítězslav: Vyjádření k žádosti o milost

Milrád Vítězslav: Žádost o vydání cestovního pasu

Milrád Vítězslav: Šetření o zachovalosti

Milrád Vítězslav: Žádost o vydání cestovního pasu

Milrád Vítězslav: Trestní řízení

Milrád Vítězslav: Protokol o zadržení

Milrád Vítězslav: Žádost o vydání občanské legitimace

Milrád Vítězslav: Osobní a rodná data odsouzeného

Milrád Vítězslav: Trestní řízení

vztahující se osoby

Irena Milrádová – manžel(ka)
Narozena 01. 01. 1890.
Zahynula.

historický kontext

Au 1 (15. 05. 1942, Praha -> Terezín)
celkem deportováno osob: 1001
zahynulo: 932
přežilo: 69
Více

Ay (17. 05. 1942, Terezín -> Lublin)
celkem deportováno osob: 0
zahynulo: 0
přežilo: 0
Více

Praha
První nepřímé zmínky o židovském osídlení Prahy pochází již z 10. století. Od středověku do roku 1848 bylo pražské židovské obyvatelstvo povinně soustředěno v Židovském městě, největším středoevropském ghettu. V letech 1896-1911 byla velká část židovského města zbořena. V roce 1930 žilo v Praze 35 450 Židů, většina z nich zemřela v nacistických koncentračních táborech.
Více

Terezín
Město bylo založeno na konci 18. století jako vojenská pevnost a nazváno po císařovně Marii Terezii. V listopadu 1941 v něm bylo zřízeno ghetto pro Židy z českých zemí, z Německa, z Rakouska, z Nizozemí, z Dánska, ze Slovenska a z dalších okupovaných zemí. Přímo v Terezíně zahynulo přes 30 tisíc vězňů, dalších téměr 90 tisíc bylo odtud posláno do vyhlazovacích táborů na východě.
Více