Od druhé poloviny třicátých let 20. století byly v Československu vydávány občanské legitimace (dnešní občanské průkazy). Ty pomáhaly úřadům lépe evidovat, rozeznávat a kontrolovat obyvatele Československa.
V "Protektorátu Čechy a Morava" pak byly občanské legitimace využity pro označení Židů. V březnu 1940 byli Židé vyzváni, aby si své legitimace nechali označit písmenem "J". Toto nařízení se řídilo ustanovením tzv. Norimberských zákonů a týkalo se i lidí židovského původu, kteří se sami za Židy nepovažovali a často byli jiného než židovského vyznání.
Československé a "protektorátní" formuláře žádosti o vydání občanské legitimace obsahovaly následující části:
1. Osobní údaje
Formulář obsahuje základní údaje o žadateli. Vysvětlení některých pojmů:
-
náboženství (židovské náboženství může být též označeno zkratkami jako
mos.
- mosaické,isr.
- israelitské) -
jména rodičů (u matky zpravidla s dívčím jménem; křížek označuje, že otec nebo matka již nebyli naživu)
2. Popis osoby a fotografie
Fotografie musela být podepsána žadatelem.
4. Spolucestující
Jako spolucestující bývaly v cestovním pase uvedeny děti, případně i manželka.
5. Seznam dokumentů
Seznam dokumentů, na jejichž základě byl žadatel identifikován a byly prověřeny jeho údaje. U mužů v aktivním věku byly též vyžadovány doklady branné správy - údaje o výkonu vojenské služby.
Poznámky
Zadní strana žádosti o pas obsahuje zpravidla signaturu v archivu, datum vyhotovení a vydání dokladu a podpis držitele
legitimace. Od roku 1940 je u Židů zadní (a někdy i přední) strana žádosti opatřena razítkem J
.
Formulář žádosti vyplňovali policejní úředníci, kteří se někdy nedrželi předepsaných kolonek a údaje zapisovali na špatná místa.
Tisk
