Dokument Domovské právo dokládal příslušnost jednotlivce k některé obci v Československu nebo v zahraničí. Zpravidla se příslušnost získávala narozením, ale ve výjimečných případech ji bylo možné přidělit v dospělém věku. Od doby habsburské monarchie až do roku 1948, kdy byla zrušena, hrála domovská příslušnost velkou roli. Domovská obec měla povinnost se o své příslušníky postarat, nesměla je vypovědět a odeslat tzv. postrkem. Naopak z ostatních obcí mohli být lidé, kteří se dopustili trestného činu, nevedli spořádaný život nebo připadli na obtíž veřejné dobročinnosti, odstraněni. Domovské právo také za jistých podmínek zakládalo právo na sociální podporu.
Příslušnost k některé obci na československém území byla také podmínkou pro udělení státního občanství.
V moderní společnosti, v níž se mnoho lidí stěhovalo ze svých rodných obcí do větších měst a kde začínalo platit moderní sociální zákonodárství a bylo zaváděno plošné sociální pojištění, se domovská příslušnost postupně stávala zastaralou formalitou.
Tisk
