Foto: F. Banyai, judaica.cz
Informací o křišťálové noci v Krnově se dochovalo poměrně dost, v hlášeních místních úředních orgánů, zpráv v tisku a vzpomínkách pamětníků. Krnovská synagoga byla jednou z těch, které se podařilo zachránit před zničením. Zfanatizovaný dav vyplenil vnitřní vybavení a příslušníci SA se chystali budovu podpálit. Díky zdržení a následné změně rozhodnutí byla akce pozastavena. Budova byla potom hlídána místními četníky, protože interiér budovy je již politý hořlavou kapalinou.
Na návrh radního Irblicha rozhodla měststká rada rozdílem jednoho hlasu o přeměně synagogy na tržnici. Zbylý inventář budovy byl zlikvidován, varhany uloženy na neznámém místě, všechny atributy judaismu odstraněny a nad vchodem vyvěšen nápis Městská tržnice. Dva ze šesti svitků Tóry se podařilo zachránit, dnes je jeden z nich vystaven v Jeruzalémě.
-
Zdroje: Situační zpráva z 10. listopadu 1938, Krnov. ZAO, fond ÚVP Opava, kart. č. 1449; Odpověď na příkaz z 13. března 1939, 31.března 1939, Krnov. ZAO, fond ÚVP Opava; Občanské sdružení Krnovská synagoga.
Přesto se mylná zpráva o vypálení krnovské synagogy dostala do českého tisku:
-
Opavská a krnovská synagoga vyhořely, Národní politika, 12. listopadu 1938
-
Synagogy v Liberci, Opavě a Krnově v plamenech, Polední list, 12. listopadu 1938
Při protižidovských demostracích došlo také k vypálení obřadní síně na místním hřbitově, poničení náhrobků a veřejnému spálení knih z knihovny Dr. Ervína Kunewäldera na krnovském náměstí, jak dokládá novinová zpráva z 12. listopadu 1938:
-
Literární škvár na hranici, Jägendorfer Zeitung, 12. listopadu 1938